Staletá Praha 38, 2/2022


STUDIE

Archeologický výzkum na zahradě Anežského kláštera v Praze. K poznání předlokačního osídlení severovýchodní části Starého Města

Jan Havrda, Pavel Taibl, Michal Tryml

Staletá Praha 38, 2/2022, 2-39 | DOI: 10.56112/sp.2022.2.01  

Vyhodnocení archeologických výzkumů probíhajících na klášterní zahradě od 60. let 20. století eviduje pro dobu před založením kláštera v letech 1231–1232 pouze řídké periferní využití jejího pozemku, současně bylo příležitostí prezentovat předlokační lokality v blízkém okolí a ve zkratce načrtnout postup osídlování staroměstských říčních teras.

Archaeozoological and archaeobotanical findings from the excavations at Národní Avenue in Prague

Zdeňka Sůvová, Petr Kočár, Romana Kočárová, Tomasz Cymbalak

Staletá Praha 38, 2/2022, 40-65 | DOI: 10.56112/sp.2022.2.02  

Proměny konzumpčních strategií obyvatel jednoho novoměstského domovního bloku na základě výsledků environmentální části záchranného archeologického výzkumu na ploše nové multifunkční budovy DRN.

Rudolfínské sluneční hodiny s planetními hodinami a gregoriánským kalendářem. Neznámý přístroj Erasma Habermela

Jiří Fomín

Staletá Praha 38, 2/2022, 66-76 | DOI: 10.56112/sp.2022.2.03  

Koncepce vzácného přístroje od dvorního hodináře rudolfa ii., dnes součásti inventáře zámku rájec nad svitavou, odráží dobu vrcholícího zájmu o astronomii, astrologii a nástupu gregoriánského kalendáře.

Jeden flútek český

Michal Tryml

Staletá Praha 38, 2/2022, 77-85 | DOI: 10.56112/sp.2022.2.04  

Nekvalitní náhražková mince z husitských časů byla nalezena v hrobě na pohřebišti kostela sv. Benedikta v pozici obolu mrtvých u skeletu, jehož radiokarbonové datování bylo stanoveno až mezi roky 1466–1644, a výrazná časová prodleva mezi ražbou mince a pohřbem tak otevírá řadu otázek.

Opevnění jižního a východního obvodu raně gotického předchůdce dnešní Malé Strany

Jarmila Čiháková

Staletá Praha 38, 2/2022, 86-157 | DOI: 10.56112/sp.2022.2.05  

Nepočetné nálezové situace dokumentované archeologickými a stavebněhistorickými výzkumy jsou podkladem pro rekonstrukci průběhu, stavební podoby a periodizace zděného opevnění nového města pod hradem Pražským z poloviny 13. století a jeho dalších úprav realizovaných do doby jeho zániku ve 2. polovině 14. století

Domy s věží v Praze. Ke středověké zástavbě a dataci objektů čp. 400 až 403 v Rytířské ulici ve světle nejnovějších výzkumů

Miroslav Kovář, Martin Musílek

Staletá Praha 38, 2/2022, 158-179 | DOI: 10.56112/sp.2022.2.06  

Výsledky novějších výzkumů jednoho bloku domů na Havelském městě v Praze, původně patrně opatřených věžemi, přinášejí nový pohled na dataci zjištěných architektonických článků, díky němuž dospívají autoři k závěrům, že domy s věžemi vyrůstaly někdy v širším období kolem poloviny 13. století a že se na jejich výstavbě alespoň zčásti podílela lokální stavební huť.

AKTUALITY

Stavebněhistorické a operativní průzkumy a dokumentace provedené NPÚ v Praze v roce 2021

Ladislav Bartoš, Adam Černý, Kateřina Knotová, Anna Piskáčková, Jana Sodomková

Staletá Praha 38, 2/2022, 180-188  

3. STRANA OBÁLKY

Románský kostel v Dolních Chabrech a jeho předchůdci

Staletá Praha 38, 2/2022, III