Při práci na článku „Hebrejská typografie na Moravě“, který vyjde jako součást kolektivní monografie a katalogu k výstavě 500 let hebrejského knihtisku v Čechách a na Moravě na konci roku 2012, jsem se zabývala činností židovského tiskaře hebrejských knih Jicchaka ben Aharona Prostitze (cca 1530–40 až 1612).

Kolem jeho osoby se objevuje několik nevyřešených otázek, jednou z nich bylo i místo tiskařova posledního odpočinku. Ve starší literatuře (např. M. Balaban: Zur Geschichte der hebräischen Druckereien in Polen. In: Soncino-Blätter 1929, Bd. 3, Hf. 1., s. 1-50, B. Friedberg: Toldot ha-dfus be-polanija. Amsterdam 1932, Tel Aviv 1950) se jako místo tiskařova úmrtí uvádí Prostějov, v novějších polských studiích (např. K. Pilarczyk: Leksykon drukarzy ksiąg hebrajskich w Polsce z bibliografią polono-judaików w językach żydowskich (XVI-XVIII wiek). Krakow, Antykwa 2004) se objevuje tvrzení, že tiskař zemřel v Krakově, kde se údajně také nachází jeho hrob. Úspěšně vyřešit tuto nesrovnalost pomohla pracovní cesta do Krakova, kterou jsem podnikla v červnu 2012 společně s kolegyní ze Židovského muzea v Praze Mgr. Olgou Sixtovou, kurátorkou připravované výstavy a zároveň redaktorkou katalogu a monografie k připravované výstavě.

Tiskař Jichak ben Aharon Prostitz, dle přízviska prostějovský rodák, se tiskařskému řemeslu vyučil v Itálii v dílnách benátských tiskařů Cavalliho a Grifia. Kolem roku 1568 odešel – snad na pozvání jednoho z nejvýznamnějších aškenázských rabínů Mošeho Iserlesa – do Krakova, kde založil slavnou tiskárnu hebrejských knih, která po zakladatelově smrti zůstala v držení jeho potomků zhruba do dvacátých let 17. století. Před rokem 1602 Jicchak Prostitz odešel z Krakova do moravského Prostějova, kde v letech 1602–1605 vydal 4 hebrejské tisky. Prostějov se tak jeho zásluhou dostal na pomyslnou mapu hebrejské typografie v Čechách a na Moravě – v Čechách se hebrejsky tisklo výhradně v Praze od roku 1512, na Moravě pak až od poloviny 18. století také v Brně.

Náhrobek tiskaře Jicchaka Prostitze, který zemřel 8. 12. 1612 v Krakově, se nachází na starém židovském hřbitově u synagogy Remu v Krakově. Náhrobek má tvar tzv. tumby, jejíž nápisové desky mají rozměry cca 142 x 98 x 60 cm. Náhrobní nápis na jedné straně se podařilo přečíst zhruba z 80 %, nečitelná slova zanikla při historické opravě náhrobku. Na straně druhé je nápis čitelný špatně, přesto z přečteného jednoznačně vyplývá, že jde skutečně o tiskařův náhrobek. Náhrobek byl pravděpodobně druhotně složen, protože boční kameny nebyly součástí původního náhrobku a typově ani přečteným textem s náhrobkem nesouvisejí.

Přínos mé služební cesty spočívá v definitivním určení místa smrti tiskaře Jichaka Prostitze a dále v pořízení fotodokumentace a opisu náhrobku. Byla pořízena rozsáhlá fotodokumentace celého náhrobku i jednotlivých částí nápisu, která bude použita jako fotopříloha u výše uvedeného článku. Součástí textu bude i přepis náhrobního textu. Ani fotografie, ani opis náhrobku nebyly dosud publikovány, překvapivě se neobjevují ve starších (Leopold Zunz, Ir ha-cedek, Lwow 1874, Bernhard Friedberg, Luchot zikaron, Frankfurt am Main 1904) ani v novějších (Leszek Hondó, Inskrypcje starego żydowskiego cmentarza v Krakowie, Kraków 2000) monografiích věnovaných náhrobkům židovského hřbitova v Krakově. Krakovský židovský hřbitov byl v 70. letech 20. století renovován, možná teprve v této době byl náhrobek vyzdvižen nebo druhotně složen, což by vysvětlovalo to, že náhrobek není překvapivě uveden ve Friedbergově výše zmíněné monografii, ačkoli se Berhnard Friedberg historií hebrejského knihtisku intenzivně zabýval, přičemž Polsku věnoval zvýšenou pozornost.