Sochař Zdeněk Palcr (1927-1996) a fotograf Jan Svoboda (1934-1990) se přátelili od šedesátých let minulého století, kdy se spolu setkali ve výtvarné skupině Máj 57. Palcr Svobodovi zadával zakázky na fotografické reprodukce svých soch a oceňoval jeho originální autorský přístup v tomto žánru. Palcrovy sochy vycházejí z fenomenologicky orientované teorie, podle níž je socha zpřítomněním duchovního světa. Ačkoliv používal abstrahující tvarosloví, jeho sochy vždy odkazují k lidské postavě. Jan Svoboda dokázal svými snímky tyto vnitřní obsahy Palcrových soch přesvědčivě tlumočit. Ve vlastní fotografické tvorbě, orientované na zátiší a výtvarnou fotografii, vyjadřoval podobné myšlenky a jeho námětově prosté obrazy mají metafyzickou hloubku. V soše - a to nejen Zdeňka Palcra, ale i Stanislava Kolíbala, Aleše Veselého a dalších autorů - nalezl jeden z inspirativních motivů své fotografické tvorby. Přestože Svoboda i Palcr dnes patří ke kánonu českého umění, jejich díla jsou vystavována jen zřídka, zejména kvůli nárokům, které vyžaduje prezentace fotografií citlivých na světlo a soch, jejichž transport je mimořádně obtížný.
Tato výstava, doprovázená publikací, je tak ojedinělou příležitostí se opět po delší době s jejich tvorbou setkat.