Astropis s/2020

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
5
autor:
Pavel Gabzdyl

Milé čtenářky a milí čtenáři, když mě Ondra Nývlt minulý rok oslovil (za což mu patří můj velký dík), zda bych se nechtěl podílet na přípravě speciálu věnovaném výzkumu našeho nejbližšího kosmického souseda, neváhal jsem. Pohled na Měsíc mě totiž začal fascinovat už v dětství, a i když jsem se od té doby věnoval i jiným kosmickým objektům, Luna si vždycky mou pozornost přitáhla zpět.


Jak vznikl Měsíc?

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
6–9
autor:
Pavel Gabzdyl

Vysvětlením vzniku našeho Měsíce se vědci zabývají už dobrých 150 let. Všechny dříve navrhované scénáře ale měly své slabiny a bylo jasné, že dokud vědci nezískají vzorky měsíčních hornin, nepohnou se v řešení této otázky dál. Projekt Apollo nakonec kýžené vzorky poskytl a s nimi i řadu vodítek, které vědce přivedly k teorii „velké srážky“. Zdálo se, že vznik našeho kosmického souputníka je vyřešen a že zbývá doladit jen detaily. Nová data ale ukazují, že s dosavadními představami něco není v pořádku. Pátrání po původu našeho souputníka tak ještě zdaleka nekončí.

Odvrácená strana Měsíce

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
10–13
autor:
Pavel Gabzdyl

V loňském roce jsme si připomněli nejen 50. výročí prvního přistání člověka na Měsíci, ale také 60. výročí prvních záběrů odvrácené strany našeho kosmického souputníka. Co nového jsme se od té doby o skryté polovině měsíčního světa dozvěděli a co před námi ještě stále tají?

Počátky pozorování Měsíce

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
14–17
autor:
Pavel Gabzdyl

Měsíc má oproti všem ostatním kosmickým tělesům, která defilují po pozemském nebi, jednu nespornou výhodu: už při pohledu neozbrojenýma očima na něm můžeme snadno rozeznat jeho povrchové útvary. Jakmile se však astronomové vyzbrojili prvními dalekohledy, otevřel se před nimi zcela nový svět. Lunární svět, který za okulárem dráždil fantazii, uváděl v omyly a také přiživoval naději, že ještě není zcela mrtvý.

Snímek století: Východ Země

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
19–20
autor:
Pavel Gabzdyl

O Vánocích roku 1968 vstoupila kosmická loď Apollo 8 jako první pilotovaná mise na oběžnou dráhu kolem našeho Měsíce. Při přeletu nad pustou lunární krajinou tehdy posádka pořídila fotografii, která se stala symbolem nejen samotných letů na Měsíc, ale rovnou smyslu výprav do vesmíru a také připomínkou zranitelnosti pozemského života. Jak tento ikonický záběr vznikl?

Nová geologická mapa Měsíce

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
21–25
autor:
Pavel Gabzdyl, Petr Hykš, Ľuboš Sokol

Geologická společnost Spojených států amerických (USGS) letos publikovala novou Sjednocenou geologickou mapu Měsíce (Unified Geologic Map of the Moon, 2020), kterou vytvořila ve spolupráci s NASA a s výzkumným ústavem Lunar and Planetary Institute. Obří mapa má měřítko 1:5 000 000 a využívá barevné značení tak, aby bylo možné snadno identifikovat dílčí geologické jednotky, jež povrch Měsíce tvoří.

Měsíční dvanáctka

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
22–23
autor:
Pavel Gabzdyl

Měsíc je pro nás nejsnadněji dostupným cizím světem. Stačí mít velký dalekohled, čistou oblohu a stanou se z nás průzkumníci cizího světa. Světa, ve kterém objevíme úchvatné detaily kráterů, klikatá i přímá údolí, věnce rozsáhlých pohoří i osamocené kopce, ztuhlé lávové proudy a mnoho dalšího.

Povrch Měsíce zblízka aneb sopečné safari

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
26–29
autor:
Petr Brož

Když se na noční obloze podíváte na Měsíc, snadno rozlišíte na jeho povrchu řadu detailů. Vyjma všudypřítomných impaktních kráterů, svědků srážek Měsíce s jinými tělesy, můžete spatřit také světlé a tmavé oblasti, tzv. měsíční moře, u kterých jsme do začátku kosmického věku mohli jen spekulovat, co jsou zač. Rozvoj astronomie společně s nástupem raket tohle ale změnil. Najednou jsme měli možnost spatřit povrch Měsíce zblízka a díky tomu odhalit nejen celou paletu různorodých povrchových útvarů, ale i zjistit, z čeho přesně je povrch Měsíce tvořen, i proč se tam nacházejí světlé a tmavé části.

Poznávejte Měsíc. Zaslouží si to!

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
30–35
autor:
Pavel Gabzdyl

Kdyby dalekohledy na našich hvězdárnách byly vybaveny počítadlem, které by zaznamenávalo každé jejich nastavení na nějaký nebeský objekt, vsadil bych se, že nejvyššího skóre by během pozorování pro veřejnost získal Měsíc. Ne každý hvězdář ale tuší, na jak úžasnou výpravu se může se svými návštěvníky při prohlížení Měsíce vypravit.

Měsíc v síti

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
36–37
autor:
Pavel Gabzdyl

Psát o webových stránkách nebo o aplikacích má jednu velkou nevýhodu: Téměř vše bude brzy neaktuální. Zaměříme-li se ale na digitální atlasy Měsíce, přece jen se k jisté míře nadčasovosti můžeme dopracovat. A to z jednoho prostého důvodu: Drtivá většina všech aplikací bude ještě dlouhou dobu využívat fotografická data z americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která kolem našeho kosmického souseda krouží už od roku 2009.

Pod povrch Luny

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
38–43
autor:
Martin Pauer

Měsíc je naším vesmírným souputníkem. Jeho vzdálenost, či spíše blízkost, nám umožňuje jej vcelku detailně zkoumat dalekohledy a díky tomu jsme měli poměrně dobré znalosti tohoto tělesa již před počátkem kosmického věku. Ale teprve automatické sondy a pilotované lety programu Apollo nám přinesly dostatek informací, abychom porozuměli aspoň z části tomu, co se ukrývá pod jeho povrchem. Právě síly našim zrakům skryté totiž formovaly jeho reliéf, který vidíme v dalekohledech, a také určovaly vývoj našeho přirozeného satelitu. Pojďme se nyní podívat, co dnes o hlubinách Luny víme a jak díky tomu chápeme historii tohoto tělesa.


[recenze] Pavel Gabzdyl: Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Měsíci

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
18
autor:
Ondřej Nývlt

Dnes popravdě nenalezneme na trhu příliš dětských knih, které by se věnovaly astronomii a nešlo o pohádky nebo o různě zdařilé překlady cizojazyčných knih. Proto zbystřím, když se mi do rukou dostane kniha českého autora shrnující vědecky přesné astronomické poznatky a zároveň zaměřená na dětského čtenáře, jako je tomu v tomto případě. Jak název napovídá, tématem knihy je satelit Země – Měsíc.

[recenze] Karel Pacner: …a velký skok pro lidstvo

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
18
autor:
Ondřej Nývlt

Nakladatelství se rozhodlo výročí 50 let od mise Apolla 11 oslavit reedicí knihy Karla Pacnera, která vyšla poprvé v roce 1971 u Albatrosu (pod který patří dnes i Kniha Zlín) a je záznamem nejen průběhu celé mise amerických astronautů na Měsíc, ale také zážitků autora z cesty do USA.


[novinka] Měsív v barvě

ročník:
2020
číslo:
s
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Měsíc rozhodně není nudně šedivý, jak by si někdo mohl myslet. Jedním z nejbarevnějších míst na Měsíci je plošina Aristarchus.