Ps1,1 Blahoslavený muž, jenž neotšel v radě nemilostivých a v cěstě hřiešných nestál a v stolici poskvrňenéj neseděl, Ps1,2 ale v zákoně hospodina vóle jeho a v zákoně jeho mysliti bude den i noc. Ps1,3 I bude jako dřěvo, jež ščěpováno podlé tekúcosti vód, jež ovoce své dá v času svém. A list jeho nesplyne a všecko, což učiní, prospěšná budú. Ps1,4 Ne tak nemilostiví, ne tak, ale jakžto prach, jenž semčí vietr s uobličie země. Ps1,5 A protožť[1]A protožť] A proſtozt rkp., Ideo lat. nevstanú nemilostiví v súdě ani hřiešníci v radě pravých, Ps1,6 nebo zná hospodin cěstu pravých a chod nemilostivých zahyne. Chvála otci i synu i duchu svatému. Jakož byla na počátcě i nynie i vždy i na věky.[2]Chvála … věky] navíc oproti lat.
Quare fremueruntcizojazyčný text[3]fremuerunt] fremu rkp.
Ps2,1 Proč sú sě snízali národové a lidie myslili sú jěšitnosti? Ps2,2 Nastáli[4]Nastáli] Waſtali rkp. králové země a kniežata sešli sú sě v jedno proti hospodinu a proti mazanému jeho: Ps2,3 „Roztrhněm svazky jich a zavrzmy[5]zavrzmy] zawrrzmy rkp., mladší rukou -rr- upraveno na -ri- ot nás jho jich.“ Ps2,4 Jenž bydlí v nebesiech, posměje sě jim a hospodin po[1v]číslo strany rukopisuspílé jimi. Ps2,5 Tehdy vzmluví k nim v hněvě svém a v rozľúcení svém zamútí jě. Ps2,6 Ale já ustaven sem král ot ňeho nad Sion[6]Sion] ſynu rkp., horú[7]horú] horu Vintr 1986 svatú jeho, kážě přikázanie jeho. Ps2,7 Hospodin řekl ke mně: „Syn mój jsi ty, já dnes urodich tě. Ps2,8 Žádaj ote mne a dám tobě národy dědičstvo tvé a jměnie tvé krajiny země. Ps2,9 Vzvládneš jimi u prutě železa[8]železa] + et lat., nemá var., jako sud hrnčieřěvý zlámáš jě.“ Ps2,10 A nynie, králové, rozumějte, uvěhlaste, již súdíte zemi. Ps2,11 Služte hospodinu u bázni a radujte sě jemu s třěsením. Ps2,12 Přijměte kázen, kdašto rozhněvá sě hospodin, a nezahynete s cěsty pravé. Ps2,13 Když sě rožže v krátkém hněvě[9]v krátkém hněvě] in brevi (adv.) ira (nom. sg.)lat. jeho, blažení všickni, již úfají v ňem.
Domine, quid multiplicaticizojazyčný text
Ps3,1[10]verš nepřeložen Ps3,2 Hospodine, co rozmnožili sú sě, již mútie mě? Mnozí vstávají proti mně. Ps3,3 Mnozí dějí duši méj: „Nenie zdravie jemu u bozě jeho.“ Ps3,4 Ale ty, hospodine, příjemcě mój jsi, chvála má a povyšijící hlavy mé. Ps3,5 Hlasem mým k hospodinu volal sem i uslyšal mě s hory svaté své. Ps3,6 Já spách a dřiemal sem i vstach, nebo hospodin přijal mě. Ps3,7 Nebáti sě budu tisúcě lida obkličících mě. Vstaň, hospodine, zdráva mě učiň, bože mój! Ps3,8 Nebo
