V pořadí 23. ročník severského bibliometrického workshopu se letos konal ve švédské University of Borås. Akce se skládala ze samostatné konference a pre-workshopu s podtitulem Bibliometrie v knihovnách. Přednášky byly uspořádány v jediném sále a neprobíhal žádný paralelní blok, návštěvník se tedy mohl účastnit všeho, co konference nabízela, a nebyl nucen si vybírat.

Před zahájením konference měl účastník k dispozici pouze názvy přednášek a jména přednášejících. Abstrakty nebyly k dispozici, měsíc po ukončení konference byly zpřístupněny prezentace.

První přednáška Bibliometric in the library: Practice byla spíše přehledová. Pojednávala o činnostech knihoven v oblasti bibliometrie. Jako příležitosti pro knihovny byly označeny jejich kompetence v oblasti podpory výzkumu, statut etablované prestižní instituce a přístup k vědeckým datům. Naopak problémy, se kterými se knihovny potýkají, jsou jejich vlastní slabý bibliometrický výkon, kontroverze bibliometrie jako takové a omezená možnost integrace knihoven do procesu managementu.

De facto tematickým pokračovatelem předchozí přednášky byl návrh aplikace Leiden Manifesto na zadané hodnocení výzkumu stylizovaný jako tabulka nutričních hodnot s tříbodovou hodnotící škálou v podobě emotikonů. Ač triviální vyobrazení, tak je velmi explicitní a může poskytnout účinnou zpětnou vazbu k hodnocení.

Zbytek prvního dne obsahoval přednášky od Elsevier a Clarivate. Vztahovaly se k uplatnění produktů daných společností na specifickou oblast. U Elsevier šlo o oborovou analýzu datasetu, u Clarivate o metadata a jejich obohacení o status Open Access článků.

Přednášky dalších dní obsahovaly například: Problémy publikování v režimu open access (úvaha, jestli si lze skrze APC poplatky zaplatit status „lepšího“ vědce), oblasti OA dat (vědci píšící práce pouze na datech, která nevytvořili) a výhody publikování OA (vyšší citovanost, altruistická rovina). Zaujalo mě porovnání peer-review knih ve střední a severní Evropě, kdy střední Evropa uvádí do monografií recenzenty, zatímco severní nikoliv a následná polemika o příčinách tohoto jevu. Hodnocení vlivu provádění hodnocení na produkci článků a jejich vědecký dopad (ukázala se pozitivní korelace v případové studii Univerzity Carlos III. – UC3M, studie však měla mnoho omezení). Nebo zjišťování korelace mezi články v běžných novinách a 10 % nejcitovanějších vědeckých prací.

Ačkoliv byly některé přednášky silně zatíženy lokálním kontextem severských států (např. oproti ČR je ve Švédsku výrazně horší vyjednávací pozice s poskytovateli podpory), byly i tak vysoce kvalitní a relevantní k užití bibliometrie v knihovnách.

Jako místo pro konání dalšího ročníku byl určen Island.