Úvod

Předmětem autorského práva je autorské dílo (§ 2). Jedná se zejména o literární a jiné umělecké nebo vědecké dílo, počítačový program atd. Ve vztahu ke knihovnám a jejich uživatelům bude v následujícím textu ve smyslu autorského díla používán termín dokument a bude se jednat o dílo slovesné, literární, dramatické nebo vědecké, typu monografie, periodikum, článek atd. Text se netýká počítačových programů, zvukových a zvukově obrazových záznamů, vydaných notových záznamů díla hudebního ani děl audiovizuálních. Nezaobírá se ani zákonnou licencí pro osoby se zdravotním postižením, je jen zmíněna.

Knihovnou se myslí knihovna ve smyslu Knihovního zákona, evidovaná Ministerstvem kultury. Text je zamýšlen jako stručný přehled pro pracovníky ve službách knihoven, nejedná se o právní text ani výklad, natož o komplexní výčet všech různě souvisejících právních norem.

Autorské právo zasahuje do mnoha činností knihoven a přináší některá omezení, ale
i některé možnosti legálního zprostředkování informací, a to jak ve formě tištěných dokumentů a jejich fyzického užívání, tak i elektronických nebo do elektronické podoby převedených dokumentů a jejich zpřístupnění.

V České republice je autorské právo upraveno Autorským zákonem (Zákon č. 121/2000 Sb.) (AZ), který vychází z principů kontinentálního práva a mezinárodních úmluv (mj. Římská a Bernská úmluva, Marrákešská smlouva) a řídí se také judikaturou soudního dvora EU.

Autorská práva v České republice vznikají automaticky se vznikem díla, tzn. autor nemusí udělat vůbec nic, právo vzniká současně s vytvořením díla (§ 9). Ochrana je neformální, nelze ji na rozdíl od práv průmyslových zaregistrovat. Myšlenka, idea ani holý námět však nestačí, dílo musí být vnímatelné smysly v objektivně vnímatelné podobě.

Účelem AZ není jen ochrana práv autorů (práva duševního vlastnictví), ale také zajištění předvídatelné platformy pro rozvoj společnosti zejména v oblasti kreativity a inovací.

AZ rozlišuje mezi osobnostními (§ 11) a majetkovými právy autora (§ 12). Ve vztahu ke knihovnám je nutné uvést také práva nakladatele (§ 87).

Osobnostní práva jsou nezcizitelná a nepřevoditelná a zahrnují například právo rozhodnout o zveřejnění díla, osobovat si autorství nebo chránit dílo před zkreslením. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají.

Majetková práva jsou v České republice i ve většině zemí kontinentální Evropy také nepřevoditelná, ale umožňují autorovi poskytnout souhlas k užití jeho díla jinými osobami za určitých podmínek (licence). Majetková práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.

Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny (kopie) a na odměnu v souvislosti s půjčováním jím vydaného díla pro osobní potřebu atd. Odměna pro nakladatele za absenční půjčování v knihovnách je novinkou poslední novely AZ platné od začátku roku 2023. Odměny za zhotovování rozmnoženin (kopírování) a absenční půjčování jsou stanoveny v příloze č. 1 AZ. Práva nakladatele trvají 50 let od vydání díla a jsou převoditelná.

Ve vztahu ke knihovnám tvoří základní legislativní rámec Autorský zákon (121/2000 Sb.)
a Knihovní zákon (257/2001 Sb.) a návazné prováděcí předpisy.

Dále jsou to kolektivní licenční smlouvy, především Kolektivní smlouva o užití autorských děl zpřístupňováním díla knihovnou jednotlivcům ze strany veřejnosti na požádání podle § 18 odst. 2 AZ pro účely výzkumu a soukromého studia zpřístupňováním díla knihovnou a Dodatkem č. 1 a Dodatkem č. 2 upravujících elektronické dodávání dokumentů (EDD).

Kolektivní smlouva o užití autorských děl zhotovením jejich rozmnoženin do databáze Národní digitální knihovny, jejich užitím zobrazením na terminálu knihoven
a zobrazením na dálku s Dodatkem č. 1 a Dodatkem č. 2 umožňující zpřístupnění děl nedostupných na trhu (DNNT).

Typy dokumentů

Obecně je možné rozdělit dokumenty na volné a chráněné AZ.

Volné dokumenty (§ 28)

Dokument z hlediska AZ volný je takový dokument, u kterého všichni autoři, včetně překladatelů, ilustrátorů atd. jsou více než 70 let po smrti. Rozhodným dnem je 1. leden následujícího roku. Pro příklad, v roce 2023 musí být pro splnění uplynutí ochrany AZ všichni autoři mrtví nejpozději k 31. prosinci 1952. Dále musí být splněna podmínka uplynutí práv nakladatele, která se vztahují ke konkrétnímu vydání, od něhož musí uplynout minimálně 50 let.

Volné dokumenty je možné bezplatně užívat, citovat, upravovat, kopírovat a digitalizovat, zkrátka užívat očekávaným, nikoli dehonestujícím, způsobem a nikdo se nesmí vydávat za jejich autora (postmortální ochrana). Z takového dokumentu je možné zhotovit digitální kopii a poslat ji e-mailem, či ji nasdílet na veřejném úložišti. Je také možné jej znovu vydat, a to
i reprintem, pokud uplynula i práva nakladatele. Volné dokumenty je možné vystavit v digitální knihovně nebo vyhotovit tolik tištěných kopií celého exempláře, kolik knihovna potřebuje, a to i v případě, že nevlastní originál.

Volné dokumenty jsou také ty, které spadají pod výjimku z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu (§ 3), kam patří úřední díla, jimiž jsou právní předpisy, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejné listiny apod. a také výtvory tradiční lidové kultury, kde není známo pravé jméno autora a nejde o dílo anonymní nebo pseudonymní.

Dokumenty chráněné

Dokumenty spadající pod ochranu AZ mohou být , citovány a užívány v souladu se zákonnými licencemi a licencemi obecně.

Užití a licence

Volná užití a rozmnožování (§ 30)

V knihovnách je možné také uplatnit volné užití pro osobní (nekomerční) potřebu fyzické osoby, toto ustanovení umožňuje zhotovení tištěné kopie dokumentu na kopírovacím zařízení nebo obdobném zařízení, ale také digitální kopii na vlastním zařízení nebo na skeneru v knihovně. Způsob výpočtu náhradní odměny se liší podle typu provozovny, knihovny spadají do typu A. Rozmnoženina na papír nebo podobný podklad ovšem obsahuje jednu výjimku z výjimky, je zakázáno kopírovat notové záznamy.

Licence

Zákonné licence

Knihovní licence (§ 37)

Hlavní zákonnou licencí pro knihovny je knihovní licence, která umožňuje půjčovat originály dokumentů, zhotovit kopii dokumentu pro archivní i konzervační účely, anebo jako náhradu za ztracený nebo poškozený dokument. Licence umožňuje takovou kopii dále půjčovat
a pořizovat z ní kopie pro osobní potřebu uživatele, pokud je za to placena odměna, která přísluší autorům originálu, resp. nositelům práv.

Knihovní licence dále povoluje zveřejňovat digitalizovanou obálku a tematický obsah v knihovním katalogu. AZ to umožňuje v souvislosti s účelem nabídky k půjčení dokumentu. V Česku tuto službu zajišťuje projekt obalkyknih.cz, který poskytuje možnost propojení s knihovním katalogem.

V neposlední řadě je v rámci knihovní licence možné zpřístupnit pro účely výzkumu nebo soukromého studia na místě samém digitální kopii dokumentu, který knihovna vlastní v tištěné podobě. Takové zpřístupnění je možné poskytnout pouze na zabezpečeném terminálu ve smyslu znemožnění stažení a dalšího sdílení.

Díla nedostupná na trhu (§ 37b)

Další zákonná licence, která je v současné době velmi populární, je licence pro užití díla nedostupného na trhu (DNNT). Jedná se o samostatné rozšíření knihovní licence. Zpřístupnění DNNT je kromě AZ také upraveno již zmíněnou kolektivní smlouvou. V českém prostředí se praktická implementace DNNT rozpadla do dvou forem zpřístupnění. Jedná se o vzdálený a terminálový přístup. Vzdálený přístup je aktuálně možné uplatnit na monografie vydané před více než 20 lety a periodika vydaná před více než 10 lety. V současném roce, 2023, jsou to tedy monografie vydané do roku 2002 včetně a periodika do roku 2012 včetně. Do terminálového přístupu spadají monografie vydané před rokem 2008, nyní jsou to roky vydání 2003–2007. Současně musí být splněny podmínky zařazení dokumentu na seznam děl nedostupných na trhu (SDNNT).

Knihovny s platnou smlouvou o zapojení do Národní digitální knihovny mohou 1x za půl roku navrhnout na zařazení do SDNNT monografie vydané do roku 2007 a periodika s datem vydání do roku 2012. Po půlročním vystavení, pokud nedojde k vyřazení návrhu držiteli autorských práv, je dokument zařazen na seznam a získává příslušnou licenci, tedy vzdálený nebo terminálový přístup.

Vzdálený přístup k DNNT v tuto chvíli poskytují registrovaným uživatelům některé zapojené knihovny: Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Knihovna AV ČR, v. v. i., a Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Tyto knihovny současně poskytují
i terminálový přístup, který je možné využít v jedné ze zapojených knihoven zmíněných výše, které mají zprovozněn i tento přístup. U dokumentů zpřístupněných v rámci DNNT je možné obsah pouze zobrazit a číst, není možné zhotovení kopií (tištěných ani digitálních), není možné zobrazit textovou vrstvu atd.

Osiřelá díla (§ 37a)

Osiřelá díla (OD) jsou upravena další zákonnou licencí, spadající pod tu knihovní. Status osiřelosti se vzájemně uznává v rámci EU a EHP. Jedná se o dokumenty, u kterých není možné dohledat autora nebo autor není znám, stále u něj ale mohou trvat majetková autorská práva. U OD probíhá obdobná agenda jako u DNNT ve smyslu nahlášení
a následného zařazení do databáze osiřelých děl, pokud nebyl nalezen autor nebo jiný nositel práv ani po důsledném pátrání, které je zaznamenáno způsobem stanoveným AZ v příloze č. 2. Pokud je OD na seznam zařazeno, je možné jej digitalizovat a zpřístupnit ve veřejném zájmu obdobně jako DNNT. Odměna za užití se neplatí. Jediná situace, kdy je nutné odměnu uhradit je pouze v momentě ukončení statusu osiřelosti objevením autora či jiného nositele práv.

Licence pro osoby se zdravotním a zrakovým postižením (§ 39)

Licence pro osoby se zdravotním postižením a Licence pro určitá užití díla ve prospěch osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení poskytují větší možnosti zpřístupnění chráněných děl oprávněným příjemcům. Tyto licence také zajišťují možnost přeshraniční spolupráce ve smyslu poskytnutí účelně upraveného obsahu zemím s menším objemem takto zpracovaných dokumentů.

Automatizovaná analýza textů nebo dat (§ 39c a § 39d)

Výsledky automatizované analýzy textů jsou ve službách knihoven využitelné zejména pro fulltextové vyhledávání v digitálních knihovnách. Tyto licence umožňují indexaci celého textového obsahu, a to i chráněných dokumentů, ke kterým je možné přistupovat pouze na místě samém nebo terminálovým přístupem. Je tak možné najít slovo nebo sousloví v milionech digitalizovaných stran a určit, ve kterém titulu a na které straně se nachází. Tuto informaci lze pak využít k dalšímu objednání celé strany nebo článku přes další služby knihoven.

Další licence

Licenční smlouvy upravuje Nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb. § 2358 a následující). Patří mezi ně i rodina licencí Creative Commons, která umožňuje autorům definovat, za jakých podmínek lze dílo dále užívat. Práva a povinnosti i licenční podmínky jsou pak srozumitelně vyjádřitelná pomocí piktogramů, nyní ve verzi 4.0.

Licenční smlouvy s dodavateli elektronických informačních zdrojů (EIZ) jsou další důležitou skupinou smluv pro poskytování služeb knihoven. Jedněmi z nejdůležitějších parametrů jsou limity současně přistupujících uživatelů a pak možnost z takto pořízených zdrojů poskytovat meziknihovní reprografické služby (MRS). Pokud je MRS zasmluvněna, neplatí se náhradní odměna při poskytování EDD z těchto informačních zdrojů.

Sdělování veřejnosti (§ 18)

Elektronické dodávání dokumentů (EDD) umožňuje uživateli získat požadovanou kopii dokumentu na požádání přes internet. Dodání probíhá v systému na zabezpečeném serveru knihovny a pro přenos se používá tzv. mezitímní digitální rozmnoženina a finální uživatelská kopie je dodána ve formátu netextového souboru (obrazový soubor bez OCR) nebo v tištěné podobě. Nejrozšířenější služba EDD je Virtuální polytechnická knihovna (VPK). Od dubna letošního roku je možné nově poskytovat EDD i přes službu Získej, uživatelským rozhraním pro koncové zákazníky je pak rozhraní Knihovny.cz. Obě služby jsou zasmluvněny kolektivní smlouvou a jejími dodatky zmíněné na konci úvodu. V současnosti je důležitý hlavně Dodatek č. 1 s aktuálně platným ceníkem náhradních odměn.

Třístupňový test 

Užití díla je v každém případě jakékoli rozmnožování nebo jakékoli zpřístupnění veřejnosti. Třístupňový test je kritérium, které se používá při posuzování, zda je možné uplatnit některou z výjimek nebo omezení v rámci autorského zákona. Test se skládá ze tří podmínek, které musí být splněny současně: užití musí být omezeno na konkrétní případy, nesmí být v rozporu s běžným užitím díla a nesmí poškozovat oprávněné zájmy nositele autorských práv.

Například zhotovení rozmnoženiny jedné strany učebnice pro celou třídu je z hlediska třístupňového testu ještě na hraně splnění, jedná se o užití díla při vyučování pro ilustrační účel § 31 odst. 1c. Ale zhotovení rozmnoženiny celé učebnice pro celou třídu by již nespravedlivě poškozovalo autory i nakladatele, protože místo zisku z prodeje učebnice by získali jen náhradní odměnu z rozmnoženin.

Závěr

Ve službách knihoven je tedy nejdůležitější nejprve důsledným pátráním, ideálně „s knihou v ruce“, zjistit, zda se jedná o dokument volný nebo chráněný. Pokud je to dokument volný, je možné z něj, celkem bez obav, zprostředkovat jakoukoli kopii a dodat ji uživateli libovolnou cestou. Jedná-li se ale o dokument chráněný autorským právem, je nutné přistoupit zodpovědně k aplikaci AZ a informaci zprostředkovat v souladu s některou z možností, které nabízí.

Knihovníci by měli dbát na svou stavovskou čest a důsledně dodržovat všechny zákony
a smlouvy, které tvoří legislativní rámec pro poskytování knihovních služeb a svou činností přispívat k budování právního státu a společnosti. Jak již bylo řečeno, AZ není jen restriktivní opatření, ale nástroj, který jednak podporuje kreativitu jednotlivců a za druhé nabízí poměrně široké možnosti zpřístupnění informací. Proto bychom měli požadovat vznik dalších kolektivních smluv, které mohou naplno využít možnosti AZ.

Hodila by se například kolektivní smlouva, která by umožňovala registrovaným uživatelům získat za úplatu kopie v netextovém, obrazovém souboru z digitalizovaných dokumentů v České digitální knihovně, ve kterých je možné informaci nalézt, ale není možné je
on-line zobrazit. Nebo kolektivní smlouva umožňující zhotovovat tištěné kopie z notových záznamů, které spadají do osiřelých nebo na trhu nedostupných děl.

Případně bychom měli iniciovat novelizaci AZ, pokud se ukážou některé jeho nedostatečnosti (aktuální verze AZ je 23 a novelizován byl snad ještě vícekrát). Právní nejistota v některých méně obvyklých případech bude časem odstraňována judikáty soudního dvora EU, který mohou členské státy v rámci řízení o předběžné otázce žádat o pomoc při rozhodování o sporech. Soudní dvůr pak vydá rozhodnutí, které je závazné pro soudy členských států.

 

Použité zdroje:

Autorský zákon: praktický komentář s judikaturou: podle stavu k 1. dubnu 2020. Praha: Leges, 2020. Komentátor. ISBN 978-80-7502-391-9.

FALADOVÁ, Adéla. Novela autorského zákona a díla nedostupná na trhu. 23. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2022. Dostupné také z: https://www.skipcr.cz/sites/default/files/documents/2022-12/35_Faladova_2022.pdf

FALADOVÁ, Adéla. Osiřelá díla a novela autorského zákona. 15. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2014. Dostupné také z: https://bulletin.skipcr.cz/prezentace/archivy-2014/Faladova.pdf

Autorské právo [online]. Datum aktualizace 2. 4. 2023 [cit. 2023-04-20]. Dostupné také z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/autorske-pravo

Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) [online]. Datum aktualizace 5. 1. 2023 [cit. 2023-04-20]. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121