Ústav pro českou literaturu AV ČR, Tým pro výzkum traumatu a paměti v literatuře pořádá ve dnech 22.–23. 9. 2023 pracovní setkání na téma Trauma a literatura.
Workshop otevře páteční přednáška švýcarské badatelky Karoliny Jeftic a bude pokračovat pracovní sobotní částí za účasti Alexandera Kratochvila z Mnichova a Lucie Antošíkové z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Akce se koná v češtině, v pražské budově Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1). Náklady na ubytování účastníků přebírá pořádající instituce. Začátek v pátek v 17.00 hodin, předpokládaný konec v sobotu v 17.00 hodin.
V případě zájmu o účast na workshopu zašlete do 31. 7. 2023 seznam četby děl české literatury, o nichž by bylo možné hovořit v souvislosti s traumatem, a svůj biogram Lucii Antošíkové (antosikova@ucl.cas.cz). Akce je primárně určena zájemcům o výzkum traumatu v literatuře z řad VŠ studentů a začínajících badatelů, organizátoři si v případě nutnosti vyhrazují právo výběru účastníků.
Anotace
Jak vzniká kolektivní trauma? Jakou roli sehrává literatura v konstruktivním procesu kolektivního traumatu? Co je to posttraumatické vyprávění? Jak lze v literatuře zprostředkovat ono nesdělitelné traumatu? Otiskují se kolektivní zkušenosti (trauma) v poetice literárního díla? Kudy vede hranice osobní zkušenosti v procesu literární komunikace? Co je to transgenerační přenos traumatu a jakými kanály (prostředky, žánry, intertextovými strategiemi) vstupuje do literatury?
Výzkum traumatu v literatuře a koncept posttraumatického vyprávění nabízí produktivní přístup k dílům, reflektujícím historii 20. století – ať už se jedná o výzkum šoa a válečné zkušenosti, život v nacistickém nebo komunistickém totalitním režimu, emigraci či výpovědi potomků první, druhé i třetí generace po těchto událostech následujících.
Trauma je v současnosti zkoumáno na poli přírodních, společenských i humanitních věd, přičemž tato konjunktura zájmu o trauma vede zároveň k devalvaci samotného pojmu. Často je jako trauma označována i prostá (nepříjemná) lidská zkušenost. Definice termínu a vymezení zájmu z pozice literární vědy tak představuje v dnešním interdisciplinárním výzkumu traumatu klíčový moment.
Cílem připravovaného setkání je:
- seznámení s teoretickými koncepty přístupu k výzkumu traumatu na poli humanitních věd;
- identifikace podob zobrazování traumatu v literatuře, analýza textů v rovině žánrů, kompozice a výrazových prostředků jednotlivých děl;
- sestavení „mapy“ zlomových okamžiků století obsahujících traumatický potenciál – jejich umístění v širším kontextu (evropském, světovém) a reflexe jejich dynamiky při změně perspektivy;
- kritická reflexe místa, které zobrazované trauma zaujímá v interpretaci děl, stejně jako pozice interpreta.
Základní literatura:
- Kratochvil, Alexander (ed.): Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Komentovaná antologie teoretických textů, Praha, 2015
Další literatura (výběr):
- Assmann, Aleida; Jeftic, Karolina; Wappler, Friederike (eds.): Rendezvous mit dem Realen. Die Spur des Traumas in den Künsten, Bielefeld, 2014
- Bohleber, Werner (ed): Trauma, Gewalt und kollektives Gedächtnis, Psyche Sonderheft, Stuttgart, 2000
- Bronfen, Elisabeth; Erdle, Brigit R.; Weigel, Sigrid: Trauma zwischen Psychoanalyse und kulturellem Deutungsmuster, Köln, 1999
- Caruth, Cathy: Unclaimed Experience. Trauma, Narrative and History, Baltimore, 1996
- Höllwerth, Alexander; Knoll, Ursula (eds.): Kontaminierte Landschaften – ‚Mitteleuropa‘ inmitten von Krieg ung Totalitarismus. Eine exemplarische Bestandaufnahme anhand von literarischen Texten. Frankfurt am Main, 2018
- Holý, Jiří; Málek, Petr; Špirit, Michael; Tomáš, Filip: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti, Praha, 2011
- Kratochvil, Alexander: Posttraumatisches Erzählen. Trauma – Literatur – Erinnerung, Berlin, 2019
- Leuzinger-Bohleber, Marianne; Bahrke, Ulrich; Fischmann, Tamara; Arnold, Simon; Hau, Stephan (eds.): Flucht, Migration und Trauma. Die Folgen für die nächste Generation, Göttingen, 2017
- Marszałek Magdalena, Molisak Alina (Hg.): Nach dem Vergessen. Rekurse auf den Holocaust in Ostmitteleuropa nach 1989, 2010
- Ubertowska, Aleksandra: „Die Shoah anders erzählt. Autobiographische Zeugnisse von Frauen in der polnischen Literatur“, in: Nach dem Vergessen, Berlin, 2010
- Welzer, Harald – Moller, Sabine – Tschuggnall, Karoline: „Můj děda nebyl nácek.“ Nacismus a holocaust v rodinné paměti, Praha, 2010
