Berlin 11 Open Access Conference

 

Konference Berlin11 se opět po deseti letech konala v Berlíně a účastníci si tak připomněli výročí vzniku Berlínské deklarace o otevřeném přístupu (Open Access, OA). Konference se účastnilo téměř 400 účastníků z mnoha zemí téměř všech kontinentů.

Jak bylo zdůrazněno v úvodním vystoupení, v posledních několika letech OA přispěl k významným posunům v odborné vědecké komunikaci. OA znamená rychlé a celosvětové šíření vědeckých poznatků, žádné bariéry v přístupu. Též vznikají nové metriky týkající se vlivu dopadu. OA též znamená posun v pracovních postupech – je třeba myslet na přidělení finančních prostředků na případné poplatky spojené s OA publikováním.

Nové iniciativy, jako je např. eLife dokazují, že nové formy spolupráce mezi financujícími agenturami, autory a editory vědeckých časopisů jsou možné. Při propagaci OA žádný autor nebo instituce nemůže uspět samostatně – je třeba spolupráce, vzájemná podpora a spojenectví. A to vše tím spíše na politické úrovni jednotlivých států.

Na příkladu Německa, kde je výzkum a vývoj vládou považován za prioritu pro budoucnost země, ukázal ministr pro školství a výzkum Georg Schütte, že OA může být nástrojem pro šíření vědeckých výsledků. Nedávný zákon o autorském právu je prvním krokem. Francouzský pohled přinesl Roger Genet, který zdůraznil důležitost otevřeného přístupu na různých úrovních: politické, pro rozhodování založené na důkazech a ekonomické (jako např. lepší návratnost investic do výzkumu a vědy). Francie pracuje na národním plánu OA tak, aby bylo možné přejít od otevřeného přístupu k plně otevřené vědě.

Otevřená věda a otevřený přístup hraje důležitou roli i pro Evropskou komisi, jak ve svém příspěvku uvedl Carl Cristian Buhr. Otevřenost umožňuje zkoumání, srovnávání a vytváření nových hypotéz. Pro vědu samotnou „sdílení“ bylo vždy klíčové. Heather Joseph (SPARC, USA) účastníky konference seznámila s nedávným vývojem v USA v oblasti OA. Hlavním důvodem podpory OA jsou finance přicházející od daňových poplatníků, kteří očekávají návratnost v podobě znalostí, které jsou potenciálně užitečné pro společnost samotnou. Přístup k výsledkům ve formě otevřeného přístupu je jednoznačně základem celého tohoto procesu. Dále uvedla, že směrnice Obamovy administrativy z února 2013 je mezníkem, protože řeší nejen problematiku přístupu, ale také otázku opětovného využití. Všechny zúčastněné strany se nyní zapojí do jednání o směrnici tak, aby bylo nalezeno nějaké přijatelné období embarga a licence pro opětovné využití.

Druhá část konference si kladla za cíl odpovědět na otázku „Kde jsme dnes?“. Glyn Moody se ve své prezentaci zaměřil na historii open source softwaru. Linux používá 96 % z 500 nejlepších superpočítačů, Google a všechny sociální sítě prokázaly, že distribuovaná spolupráce na vývoji fungovala lépe než uzavřený vývoj. Dále uvedl, že sdílení je jakýmsi morálním imperativem a cílem musí být okamžitý přístup s přístupem ZEN (tedy ZERO EMBARGO NOW). Vydavatelé by měli příjmy z poskytovaných služeb, nikoli z obsahu, neboť ten je možné dnes publikovat i zadarmo. Případ společnosti Red Hat, která generuje miliardy v příjmech, je dobrým příkladem nového obchodního modelu. Ulrich Poeschl z Max Planck Institute of Chemistry ukázal, že OA zajišťuje nejen přístup k obsahu, ale také vylepšuje staré tradice, jako je peer review. Veřejné peer review, jak je prováděno např. v časopise Atmospheric Chemistry and Physics, lze kombinovat rychlý přístup. Bernard Rentier, rektor Univerzity v Lutychu, zdůraznil klíčové faktory, které činí OA politiku jeho univerzity tak úspěšnou (61 % plných textů v institucionálním repozitáři). Tyto faktory jsou silná vazba mezi vkládáním do repozitáře a interním hodnocením výzkumu, nabídka služeb s přidanou hodnotou pro výzkumné pracovníky a pevná podpora ze strany řídících orgánů instituce. Údaje o zvýšení viditelnosti jsou působivé: plné texty článků volně přístupné v OA bez embarga jsou staženy 34 krát více než ty, kde je nastaveno embargo. Mike Taylor z University of Bristol uzavřel druhou sekci tím, že obrátí perspektivu: OA není o penězích a nákladech, ale o šíření znalostí. Skutečné náklady, které nebývají zmiňovány jsou čas, který výzkumník ztrácí hledáním dokumentů, ke kterým nemá přístup – to stojí desetkrát víc než peníze vynaložené na předplatné.

Na konci dne v prostorách Bode Museum Haim Gertner přednesl příspěvek o holocaustu a paměti a představil projekt „Sběr fragmentů“. Hodnota otevřenosti je v tom, že fotografie, dokument, nebo cokoli jiného“ nemusí mít žádnou hodnotu pro jednu osobu, ale nesmírnou hodnotu pro někoho jiného, kdo ji může vyložit a dát jí smysl“.

Druhý den Sely Costa představila brazilské úsilí v oblasti OA a otevřených časopisů, zmínila velký úspěch v ukládání magisterských a doktorských prací, které jsou nyní k dispozici a ke stažení na celém světě, což by se nikdy nestalo bez otevřeného přístupu.

Robert Darnton z Harvard University začal svou přednášku heslem: „Digitalizace, demokratizace“ a „Otevřete knihovny!“. Profesor Darnton pak představil projekt Digital Public Library of America (http://dp.la), jejímž cílem je poskytnout všeobecný přístup k americkému kulturnímu dědictví. Následovaly příspěvky Daniela Mutonga z Keni a Xiaolina Zhang z Číny.

Britský ministr pro university a výzkum David Willetts otevřel svou řeč prohlášením, že i když internet dramaticky změnil způsob šíření znalostí, stále existují překážky v přístupu. Velká Británie je odhodlána odstranit většinu těchto překážek. Britská vláda zadala studii o životaschopnosti zelené a zlaté cesty k OA, výsledkem je tzv. „Finch Report“ s jasnou preferencí pro okamžitý, placený přístup (zlatý OA). Aby nedošlo k omezení autonomie autorů při volbě časopisu, britská vláda vytvořila fond na podporu OA a zatím rovněž podporuje hybridní časopisy.

V poslední části konference byl diskutován materiál Mission Statement (Ten Years After the Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities), který je dostupný na adrese http://tinyurl.com/b11mission k připomínkování a který má posunout OA a Berlínskou deklaraci zase o něco blíže cíli.

Webové stránky konference: http://berlin11.org

 

 

Burešová, Iva; Lhoták, Martin. Berlin 11 Open Access Conference. Informace [online]. , č. [cit. 2024-06-08]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/berlin-11-open-access-conference/

Tisknout stránku