Počet záznamů: 1
Hranice jako sociální instituce a geografická kategorie v raně novověké imaginaci prostoru: k současnému výzkumu hranic v raném novověku
- 1.
SYSNO ASEP 0489377 Druh ASEP J - Článek v odborném periodiku Zařazení RIV J - Článek v odborném periodiku Poddruh J Ostatní články Název Hranice jako sociální instituce a geografická kategorie v raně novověké imaginaci prostoru: k současnému výzkumu hranic v raném novověku Překlad názvu Borders as a Social Institution and Cartographic Category in the Early Modern Conception of Space: On the Contemporary Research of the Space and Border in the Early Modern Ages Tvůrce(i) Řezníková, Lenka (FLU-F) RID, ORCID, SAI Zdroj.dok. Studia Comeniana et historica. - : Muzeum J. A. Komenskeho - ISSN 0323-2220
Roč. 47, 97/98 (2017), s. 115-131Poč.str. 17 s. Forma vydání Tištěná - P Jazyk dok. cze - čeština Země vyd. CZ - Česká republika Klíč. slova Borders ; Cartography ; Forensic Cartography ; Early Modern Period Vědní obor RIV AB - Dějiny Obor OECD History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings) CEP GB14-37038G GA ČR - Grantová agentura ČR Institucionální podpora FLU-F - RVO:67985955 Anotace Hranice a jejich přesné topografické vymezení nepatřily v raném novověku k prioritám kartografického zápisu a také topografické popisy zemí a dalších správních jednotek operovaly s pojmy, které sugerovaly spíše dosah než transgresi. Přesto je zřejmé, že význam hranice již v období raného novověku sílil, a to ve smyslu praktickém (1), symbolickém (2), i v kontextu raně novověké systematizace vědění (3). Jedním z faktorů, které instituci hranice kognitivně zvýznamňovaly, byla i dobová kartografie. Studie se pokouší ukázat, jak se signifikance hranice lišila v různých typech map, v závislosti na rámci, v němž vznikaly, a na funkcích, které měly: na mapách světa, kontinentů a zemí a v tzv. forenzní kartografii. Překlad anotace Border and their exact topographical definition did not belong to the priorities of the Early Modern cartography and also the topographical descriptions of countries and their administrative units operated with notions that meant rather scope than transgress. Yet the importance of borders grew stronger, in terms of both practical (1) and symbolic (2) use, even in the context of Early Modern systematization of knowledge (3). Cartography was one of the factors that reinforced the cognitive significance of the border in the contemporary thought. The study seeks to show how the significance of the border differed in the various types of maps, depending on the various frameworks in which these maps were created, and on the various functions they had: in the maps of the world, continents or countries, or in the so-called forensic cartography. Pracoviště Filosofický ústav Kontakt Chlumská Simona, chlumska@flu.cas.cz ; Tichá Zuzana, asep@flu.cas.cz Tel: 221 183 360 Rok sběru 2019
Počet záznamů: 1