Počet záznamů: 1
Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století
- 1.
SYSNO ASEP 0443762 Druh ASEP M - Kapitola v monografii Zařazení RIV Záznam nebyl označen do RIV Název Paměť a text. Literární reprezentce Komenského a jejich mnemonické aspekty Překlad názvu Memory and text. Literaty representations of Comenius and their mnemonic aspects Tvůrce(i) Řezníková, Lenka (FLU-F) RID, ORCID, SAI Zdroj.dok. Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století. - Praha : Scriptorium, 2014 - ISBN 978-80-88013-08-2 Rozsah stran s. 253-287 Poč.str. 35 s. Poč.výt. 400 Poč.str.knihy 504 Forma vydání Tištěná - P Jazyk dok. cze - čeština Země vyd. CZ - Česká republika Klíč. slova cultural memory ; literature ; Bohemian Lands ; nationalism ; intertextuality ; biography ; censorship ; literary canon ; Jan Amos Comenius Vědní obor RIV AB - Dějiny CEP GAP410/11/1201 GA ČR - Grantová agentura ČR Institucionální podpora FLU-F - RVO:67985955 Anotace Kapitola se zabývá významem, jenž sehrál text v procesu společenské kanonizace Komenského v průběhu 19. a 20. století. Pozornost věnuje jednak otázkám paměťové politiky, např. protikomeniánské censuře, motivované zpočátku zejm. náboženskými důvody (Komenský jako odpůrce katolické církve), později především důvody politickými (Komenský jako odpůrce habsburského domu), jednak kognitivním aspektům textových praxí. Dokládá, že literární praxe - vzhledem k její intertextové povaze - neumožňovala jednoduše vytěsňovat („zapomínat“) problematické aspekty, jež byly s Komenským spojeny v době osvícenství (náboženský fanatismus, egoismus etc.), vyvíjela však apologetické mechanismy jejich rétorické banalizace. Tak umožnila dekulpaci Komenského a jeho proměnu z viníka v oběť. Analýze podrobuje zejména proměny biografických praxí, které po celé 19. a 20. století vnášely do Komenského reprezentací nové, pro biografické žánry příslušné doby relevantní, a tedy žánrově podmíněné reference. Překlad anotace The chapter is dealing with the role of the texts in the social canonization of Comenius during the 19th and 20th centuries. It draws attention to issues of memory politics such as censorship, initially motivated especially by religious reasons (Comenius as an opponent of the Catholic Church), then mainly by political reasons (Comenius as an opponent of the Habsburg dynasty), as well as to the cognitive aspects of the textual practices. It demonstrates that literary practices - due to their intertextual nature - simply did not permit to displace (‘forget’) problematic aspects that were associated with Comenius during the Enlightenment (bigotry, selfishness etc.), but it developed apologetic mechanisms for their rhetorical trivialization. Thus it enabled the deculpation of Comenius and his transformation from a person guilty to a victim. The chapter also analyzes the transformations of biography as a dominant genre form of Comenius’ imagination. Pracoviště Filosofický ústav Kontakt Chlumská Simona, chlumska@flu.cas.cz ; Tichá Zuzana, asep@flu.cas.cz Tel: 221 183 360 Rok sběru 2016
Počet záznamů: 1