Počet záznamů: 1  

Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století

  1. 1.
    SYSNO ASEP0443762
    Druh ASEPM - Kapitola v monografii
    Zařazení RIVZáznam nebyl označen do RIV
    NázevPaměť a text. Literární reprezentce Komenského a jejich mnemonické aspekty
    Překlad názvuMemory and text. Literaty representations of Comenius and their mnemonic aspects
    Tvůrce(i) Řezníková, Lenka (FLU-F) RID, ORCID
    Zdroj.dok.Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století. - Praha : Scriptorium, 2014 - ISBN 978-80-88013-08-2
    Rozsah strans. 253-287
    Poč.str.35 s.
    Poč.výt.400
    Poč.str.knihy504
    Forma vydáníTištěná - P
    Jazyk dok.cze - čeština
    Země vyd.CZ - Česká republika
    Klíč. slovacultural memory ; literature ; Bohemian Lands ; nationalism ; intertextuality ; biography ; censorship ; literary canon ; Jan Amos Comenius
    Vědní obor RIVAB - Dějiny
    CEPGAP410/11/1201 GA ČR - Grantová agentura ČR
    Institucionální podporaFLU-F - RVO:67985955
    AnotaceKapitola se zabývá významem, jenž sehrál text v procesu společenské kanonizace Komenského v průběhu 19. a 20. století. Pozornost věnuje jednak otázkám paměťové politiky, např. protikomeniánské censuře, motivované zpočátku zejm. náboženskými důvody (Komenský jako odpůrce katolické církve), později především důvody politickými (Komenský jako odpůrce habsburského domu), jednak kognitivním aspektům textových praxí. Dokládá, že literární praxe - vzhledem k její intertextové povaze - neumožňovala jednoduše vytěsňovat („zapomínat“) problematické aspekty, jež byly s Komenským spojeny v době osvícenství (náboženský fanatismus, egoismus etc.), vyvíjela však apologetické mechanismy jejich rétorické banalizace. Tak umožnila dekulpaci Komenského a jeho proměnu z viníka v oběť. Analýze podrobuje zejména proměny biografických praxí, které po celé 19. a 20. století vnášely do Komenského reprezentací nové, pro biografické žánry příslušné doby relevantní, a tedy žánrově podmíněné reference.
    Překlad anotaceThe chapter is dealing with the role of the texts in the social canonization of Comenius during the 19th and 20th centuries. It draws attention to issues of memory politics such as censorship, initially motivated especially by religious reasons (Comenius as an opponent of the Catholic Church), then mainly by political reasons (Comenius as an opponent of the Habsburg dynasty), as well as to the cognitive aspects of the textual practices. It demonstrates that literary practices - due to their intertextual nature - simply did not permit to displace (‘forget’) problematic aspects that were associated with Comenius during the Enlightenment (bigotry, selfishness etc.), but it developed apologetic mechanisms for their rhetorical trivialization. Thus it enabled the deculpation of Comenius and his transformation from a person guilty to a victim. The chapter also analyzes the transformations of biography as a dominant genre form of Comenius’ imagination.
    PracovištěFilosofický ústav
    KontaktKaňková Božena, kankova@flu.cas.cz, Tel: 221 183 360
    Rok sběru2016
Počet záznamů: 1