Henri Bergson a analytická filosofie

0511785 - FLÚ 2020 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Arazim, Pavel
Henri Bergson a analytická filosofie.
[Henri Bergson and analytical philosophy.]
Filosofie dnes. Roč. 11, č. 1 (2019), s. 97-115. ISSN 1804-0969
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA17-15645S
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: vitalism * question * meaning * movement and dynamics * Bergson * Wittgenstein * Brandom
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Způsob publikování: Open access
https://filosofiednes.ff.uhk.cz/index.php/hen/article/view/299

Henri Bergson se za svého života těšil velké popularitě. Přes jistý ústup ze slávy jeho filosofie i v druhé polovině dvacátého století inspirovala např. Gillese Deleuze. Nicméně analytická filosofie Bergsonovi dosud mnoho pozornosti nevěnovala. Ačkoli na první pohled skutečně s analytickou filosofií nemá mnoho společného, najdeme v jeho díle některé myšlenky, které by si zasloužily, aby je analytická filosofie zhodnotila. Zaměříme se na Bergsonovo pojetí špatně položených otázek, které je v mnohém podobné pojetí logických pozitivistů. Dále navrhneme, v čem může spočívat jeho přínos pro teorii pravidel a normativistickou teorii významu. Obě témata jsou zde především programaticky nastíněna, jejich hlubší rozpracování je úkol pro další práci.

During his lifetime, Henri Bergson achieved great popularity. Despite a certain decline of the attention paid to his philosophy, his work kept inspiring authors
even in the second half of twentieth century, among others Gilles Deleuze. Nevertheless, the analytical philosophy has rather ignored Bergson so far. Though at first sight his philosophy seems orthogonal with the analytical tradition, his work contains ideas which could prove productive for the analytical thought. We will focus on Bergson’s approach to wrong questions which in many respects resembles that of logical positivists. Then we will propose how Bergson’s ideas can contribute to the theory of rule-following and normativistic theories of meaning. Both issues will be rather just sketeched, a more detailed elaboration remains yet to be pursued as further work.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0302032