Homologisation of the anterior articular plate in the wing base of Ephemeroptera and Odonatoptera

0335436 - BC 2010 RIV GB eng J - Článek v odborném periodiku
Kukalová-Peck, J. - Peters, J. G. - Soldán, Tomáš
Homologisation of the anterior articular plate in the wing base of Ephemeroptera and Odonatoptera.
[Homologizace přední artikulární ploténky v bázi křídel Ephemeroptera a Odonatoptera.]
Aquatic Insects. Roč. 31, suppl. 1 (2009), s. 459-470. ISSN 0165-0424. E-ISSN 1744-4152.
[International Perspectives in Mayfly and Stonefly Research. Proceedings of the International Conference on Ephemeroptera /12./ and International Symposium on Plecoptera /16./. Stuttgart, 08.06.2008-14.06.2008]
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z50070508
Klíčová slova: Ephemeroptera * Ephemerida * Odonata
Kód oboru RIV: EA - Morfologické obory a cytologie
Impakt faktor: 0.311, rok: 2009

In the search for the sister group of modern Ephemerida, we used the evolutionary groundplan method to identify synapomorphies in wing articulation. The evolutionary approach is necessary because post-groundplan wing adaptations have obscured the phylogenetically informative higher-level synapomorphies in modern Ephemerida, Odonata and Neoptera. Protowing-level sclerites are recognisable fragments of the first limb-derived pleuron, arranged in eight rows above the pathways delivering blood to the eight principal wing veins. Each row includes three sclerites (proxalare, axalare and fulcalare) which articulate with the basivenale (wing blood sinus). Over the course of the pterygote evolutionary history, many row-sclerites have assembled into clusters, plates, or processes, the composition of which can be most clearly recognised by comparison with ancestral Paleozoic fossils.

Metoda evolutionary ground plan byla použita k identifikaci synapomorfiíí v křídelní artikulaci a při sledování sesterských skupin moderních zástupců jepic. Tento přístup je nezbytný protože moderní adaptace zkreslují informace o synapomorfiích skupin Ephemerida, Odonata a Neoptera. Sklerity prothorakálních křídel představují rozeznatelné fragmenty končetin odvozených z pleuronů uspořádaných do osmi řad a naznačující cesty kudy do křídla proudí hemolymfa osmi hlavními žilkami. Každá řada se skládá ze tří skleritů (proxalare, axalare a fulcalare), které artikulují s bazivenale (křídelní krevní sinus). V průběhu evoluce Pterygota mnohé z těchto skleritů formují funkční shluky, destičky nebo výběžky, jejichž původ je možno rozpoznat srovnáním s paleozoickými fosiliemi.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0179903