Creep of ex-service 0.5CrMoV steel at low strain rates

0323650 - ÚFM 2009 RIV NL eng J - Článek v odborném periodiku
Kloc, Luboš
Creep of ex-service 0.5CrMoV steel at low strain rates.
[Creep 0.5CrMoV oceli po průmyslovém použití při malých rychlostech deformace.]
Materials Science and Engineering A Structural Materials Properties Microstructure and Processing. 510-511, - (2009), s. 70-73. ISSN 0921-5093. E-ISSN 1873-4936.
[Creep 2008. Bayreuth, 04.05.2008-09.05.2008]
Grant CEP: GA MŠMT 1P05OC006
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z20410507
Klíčová slova: Residual creep life * Low strain creep * Low alloy steel
Kód oboru RIV: JG - Hutnictví, kovové materiály
Impakt faktor: 1.901, rok: 2009

High sensitivity helicoid spring specimen technique was used to investigate creep response of ex-service low alloy steel. The creep conditions were selected to be close to that under which the material was used, that is 833K and 34MPa. Three specimens were prepared from the segment of main steam pipeline having radial, tangential and axial orientation with respect to original pipeline axis. Results were compared to creep curves obtained on the unused generic low alloy steel under the same conditions. The ex-service steel creeps considerably faster, mainly during the transient period. Unfortunately, the chemical composition of the steel does not match its specification so it is not clear which part of the difference can be attributed to the creep damage. Some differences were observed between different specimen orientation, so the anisotropy introduced by the creep damage can be observed. More experiments are needed to determine potential contribution to the residual life assessment.

Creepové testy nízkolegované oceli po dlouhodobém použití byly provedeny vysoce citlivou technikou helikoidních vzorků. Podmínky byly zvoleny podle podmínek při průmyslovém využití dané oceli, tedy 833K a 34MPa. Ze segmentu hlavní ho parovodu byly připraveny tři vzorky s tečnou, podélnou a radiální orientací vzhledem k ose parovodu. Výsledky byly srovnány s testem běžné oceli stejného typu za shodných podmínek. Použitá ocel se deformovala podstatně rychleji, bohužel její složení neodpovídá přesně specifikaci a proto nelze přesně určit, jaká část pozorovaného rozdílu jde na vrub creepovému poškození během provozu. Byla také pozorována určitá anizotropie creepových vlastností v důsledku akumolovaného creepového poškození. Další experimenty jsou nutné, aby bylo možno zhodnotit příspěvek použité metody pro stanovení zbytkové creepové životnosti.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0171549