Počet záznamů: 1  

Analysis of subprotonospheric whistlers observed by DEMETER: A case study

  1. 1.
    0322561 - ÚFA 2009 RIV US eng J - Článek v odborném periodiku
    Chum, Jaroslav - Santolík, Ondřej - Parrot, M.
    Analysis of subprotonospheric whistlers observed by DEMETER: A case study.
    [Analýza subprotonosférických hvizdů pozorovaných na družici DEMETER: Případová studie.]
    Journal of Geophysical Research. Roč. 114, A02 (2009), A02307/1-A02307/17. ISSN 0148-0227
    Grant CEP: GA ČR GA205/06/1267; GA ČR GA205/06/0875; GA AV ČR IAA300420603; GA AV ČR IAA301120601
    Grant ostatní: Lapland Atmosphere-Biosphere Facility - 2 (LAPBIAT-2)(XE) RITA-CT-2006-025969
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z30420517
    Klíčová slova: waves in plasma * propagation and reflection of lightning induced whistlers * ion composition in the upper ionosphere
    Kód oboru RIV: BL - Fyzika plazmatu a výboje v plynech
    Impakt faktor: 3.082, rok: 2009

    Subprotonospheric (SP) whistlers consist of a series of low-dispersion components that result from repeated reflections between the base of the ionosphere and altitudes up to 1000 km owing to oblique propagation and increasing LHR frequency in the upper ionosphere. We have used wave-normal angles and plasma characteristics measured by the DEMETER microsatellite as an input for a 3D ray tracing technique. We conclude that the individual components of the SP whistler propagate along different raypaths. The reflected components enter the ionosphere at relatively large distances from the satellite. Depending on the initial wave-normal angle, these waves undergo a different number of reflections before reaching the satellite, thus arriving with different time delays. The first component observed of a SP whistler is formed by waves entering the ionosphere at relatively small distances from the satellite footprint and at relatively small wave-normal angles. These waves propagate to the opposite hemisphere.

    Subprotonosférické (SP) hvizdy se sestávají ze série složek, které vznikají následkem opakovaných odrazů mezi spodní hranicí ionosféry a výškou cca 1000 km díky nevedenému šíření a vzrůstající LHR frekvenci v horní ionosféře. SP hvizdy jsme zkoumali pomocí metody ray tracing pro sledování šíření energie vlny; za vstupní parametry jsme vzali vlnové úhly a parametry plazmatu naměřené na družici DEMETER. Ukázali jsme, že jednotlivé složky SP hvizdu se šíří po různých trajektoriích. Při průchodu příslušných vln ionosférou, ke kterému může dojít pomerně daleko od silokřivky družice, dochází k rozptylu vlnových úhlů. V závislosti na počátečním úhlu tyto vlny vykonají různý počet odrazů než se došíří na družici, nebo-li, na družici dospějí s různým zpožděním. Vyjímku tvoří první složka, kterou reprezentuje přímý hvizd proniknuvší ionosférou v malé vzdálenosti od silokřivky družice a šířící se pod malým úhlem vzhledem k silokřivce. Vlny odpovídající této první složce se šíří na opačnou polokouli.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0170777

     
     
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.