Ex definitione. Pansofické pojmy J. A. Komenského a jejich dobové kontexty. Studie Martinu Steinerovi

0484167 - FLÚ 2018 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Balík, Vojtěch
K pojmu sapientia v Komenského filosofických textech.
[On the Concept of Sapientia in Comenius’s Texts on Philosophy.]
Ex definitione. Pansofické pojmy J. A. Komenského a jejich dobové kontexty. Studie Martinu Steinerovi. Praha: Filosofia, 2017 - (Řezníková, L.; Urbánek, V.), s. 321-334. Studie a prameny k dějinám myšlení v českých zemích, 16. ISBN 978-80-7007-504-3
Grant CEP: GA ČR GB14-37038G
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: J. A. Comenius * pansophia * concepts * sapientia
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Pojem sapientia („moudrost“) patří zejména v pansofických, filosofických a vychovatelských textech Jana Amose Komenského mezi nejčastější a nejvýznamnější články terminologické soustavy podporující jeho metafyzický i pansofický koncept. Komenský se mu sám zvláštním a hlubším způsobem věnuje tím, že často pojem definuje, analyzuje, vysvětluje jeho zásadní význam. Jedinou pravou a plnou moudrostí je pro něj moudrost jako jedna ze tří Božích bytnostných vlastností potentia – sapientia — bonitas (resp. amor). Ta je základem a vzorem (archetypus) lidské moudrosti, kterou má člověk jako životní úkol a cíl, schopnost a nástroje mu k tomu dává Bohem vložené světlo myslí (lux mentium). Průzkum sice poukazuje na řadu případů, a to spíše z předpansofického období, kdy sapientia je na první pohled součástí (souřadným pojmem) významového pole scientia, cognitio, eruditio apod., s postupem zrání pansofického konceptu a konkrétnější představy o jeho základu, metafyzice, však autor viditelně ustupuje od pouhé stylisticky motivované variace ve prospěch terminologické konsistence, a tak i pojmu sapientia přiznává v rámci uvedeného významového pole dominantní a nadřazené postavení.

The notion of sapientia (wisdom) is, especially in Comenius’s pansophic, philosophical and educational texts, one of the most common and important elements of the terminological system supporting his metaphysical and pansophic concept. Comenius himself often deals with this term, defining it, analysing it, and explaining its fundamental importance. For him the only true and full wisdom is that which is one of God’s three essential attributes potentia – sapientia – bonitas (respectively amor). This divine wisdom is the basis and model (archetypus) of human wisdom, which is the task and ultimate goal of human lives. God gives the human being the ability and tools for this task through the light of mind (lux mentium). Although the survey points to a number of cases, rather of the pre-pansophic period, when sapientia is at first glance a part (coordinate term) of a semantic field of scientia, cognitio, eruditio etc., Comenius is, along with the maturation of his pansophic concept and concrete ideas about its basis, the metaphysics, clearly moving away from mere stylistic variations in favour of terminological consistency. He thus admits that even the notion of sapientia has within that semantic field a dominant and superior position.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0280640