Zrození mýtu: Dva životy husitské epochy

0359343 - ÚJČ 2012 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Nejedlý, Petr
K vývoji substantiva Antikrist(us) ve staročeské slovní zásobě.
[On the Development of the Noun Antichrist in the Old Czech Lexicon.]
Zrození mýtu: Dva životy husitské epochy. Praha: Paseka, 2011, s. 285-298. ISBN 978-80-7432-099-6
Grant CEP: GA ČR GAP406/10/1165; GA ČR GAP406/10/1153; GA MŠMT(CZ) LC546
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z90610518
Klíčová slova: hussitism * Old Czech * development of the language * lexicon
Kód oboru RIV: AI - Jazykověda

Původně monosémní staročeské substantivum Antikrist(us) pojmenovává nejprve protivníka Kristova. S rozvojem a institucionalizací vzdělanosti slovo postupně nabývá dalších významů: konkrétní osoba, která ohrožuje křesťanský svět; později jednotlivý odpůrce pravé víry, zvl. představitel církevní hierarchie. Poté nabývá tento význam hanlivého zabarvení a váže se stále méně na náboženskou sféru. Současné české slovo Antikrist / antikrist stojí na periferii lexikálního systému: jednak jako náboženský (popř. okultistický) termín, jednak jako expresivní kolokvialismus.

The originally monosemic Old Czech noun Antikrist(us) referred first to the adversary of Christ. With the development and institutionalisation of education, the word gradualyl adopted further meanings: specific person threatening the Christian world; later individual opponent of the truth faith, especially the representative of the church hierarchy. Then this meaning assumed a pejorative connotation and it less tied to the religious sphere. Contemporary Czech word Antikrist / antikrist is on the periphery of the lexical systém: both as a religious (eventually occultistic) term and as an expressive colloquialism.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0197143