Život se sourozencem s mentálním postižením: kritické momenty, zdroje zvládání a osobní růst

0336271 - PSÚ 2010 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Štěpánová, M. - Blatný, Marek
Život se sourozencem s mentálním postižením: kritické momenty, zdroje zvládání a osobní růst.
[Life with a sibling with mental retardation: Critical moments, coping resources, and personal growth.]
Československá psychologie. Roč. 53, č. 3 (2009), s. 241-260. ISSN 0009-062X. E-ISSN 1804-6436
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z70250504
Klíčová slova: coping * life course * posttraumatic growth
Kód oboru RIV: AN - Psychologie
Impakt faktor: 0.226, rok: 2009

Studie se zabývá životními zkušenostmi lidí, kteří mají sourozence s mentálním postižením. Výzkumný vzorek tvořilo šest dospělých osob, 3 muži a 3 ženy, které mají sourozence s mentálním postižením. Průměrný věk respondentů byl 28 let, pět respondentů mělo vysokoškolské vzdělání a jeden středoškolské. Až na jednoho respondenta měli všichni ještě alespoň jednoho zdravého sourozence. Pro sběr dat autoři použili metodu vyprávění nad čarou života, kterou doplnili předem připravenými otázkami na specifickou zkušenost se životem se sourozencem s postižením. Výzkumný postup, rozhovor s dospělými lidmi, umožnil zachytit zkušenost zdravých sourozenců v kontextu jejich životní dráhy. Vedle kritických momentů zmiňovali respondenti i přínosy života se sourozencem s postižením pro vlastní osobní růst. Uvedené poznatky jsou diskutovány v souvislosti s konceptem tzv. posttraumatického růstu (posttraumatic growth).

The study deals with life experience of people having sibling with mental retardation. The sample consisted of six adults, three men and three women. The average age of respondents was 28 years; five respondents had university education, one high school education. Except one respondent, all had at least one healthy sibling. For collecting the data, the narration-overlife-line method was used. The method was supplied by prepared questions concerning the specific experience of life with sibling with mental retardation. The dialogue with adults made possible to record the experience of healthy siblings in context of their life path. Except of critical moments the respondents mentioned also the gains of life with sibling with mental retardation for their own personal growth. The findings are discussed in connection with the relatively new concept of posttraumatic growth.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0180536