Evaluation of potential deer browsing impact on sunflower (Helianthus annus)

0332158 - ÚBO 2010 RIV DE eng J - Článek v odborném periodiku
Kamler, Jiří - Homolka, Miloslav - Cerkal, R. - Heroldová, Marta - Krojerová-Prokešová, Jarmila - Barančeková, Miroslava - Dvořák, J. - Vejražka, K.
Evaluation of potential deer browsing impact on sunflower (Helianthus annus).
[Hodnocení potenciálního vlivu okusu zvěří na výnos slunečnice.]
European Journal of Wildlife Research. Roč. 55, č. 6 (2009), s. 583-588. ISSN 1612-4642. E-ISSN 1439-0574
Grant CEP: GA MZe(CZ) QF4192; GA MŠMT LC06073
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60930519
Klíčová slova: Game damages * Wild herbivores * Oil crop * Yield loss
Kód oboru RIV: GF - Choroby, škůdci, plevely a ochrana rostlin
Impakt faktor: 1.136, rok: 2009

The influence of fallow (Dama dama) and roe deer (Capreolus capreolus) browsing during vegetation period on sunflower production was studied. The experiment was carried out in 2006 on a field located near a forest complex. We marked out pairs of paired permanent plots and monitored deer impact regularly from the emergence of plants until the harvest. Herbivores damaged the sunflower intensively immediately after the emergence at the height of 1 to 2 cm above the ground. When the plants had reached approximately 15-40 cm in height, deer browsed the top shoots and as the plants grew higher the browsing was restricted to leaves or to substitute stems of the previously browsed plants. Sunflower ceased to attract big herbivores in flowering stage.

Zjistili jsme významný vliv okusu jelena a srnce na porost slunečnice. Mladé rostliny slunečnice byly velmi potravně atraktivní a zvířata je vyhledávala. Okus mladých rostlin slunečnice měl významný dopad na jejich další vývoj a silnější poškození často vedlo k úhynu celé rostliny. Slunečnice tak ukázala velkou citlivost na poškození velkými herbivory, jejich okus může vést k významným ztrátám na výnosu. Stanovení míry poškození je velmi pracné, protože nejvýznamnější škody vznikají v době intenzivního růstu a v době sklizně již nejsou patrné. Jedinou možností je využití kontrolních ploch s vyloučením vlivu zvěře, které by bylo třeba oplocovat.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0177487