Germination and establishment of invasive and native Impatiens species in species-specific microsites

0330970 - BÚ 2010 RIV DE eng J - Článek v odborném periodiku
Skálová, Hana - Pyšek, Petr
Germination and establishment of invasive and native Impatiens species in species-specific microsites.
[Klíčení a uchycování domácího a invazních druhů Impatiens v druhově specifických mikrostanovištích.]
Neobiota. Roč. 8, - (2009), s. 101-109. ISSN 1619-0033. E-ISSN 1314-2488.
[European Conference on Biological Invasions /5./. Prague, 23.09.2008-26.09.2008]
Grant CEP: GA ČR GA206/07/0668
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60050516
Klíčová slova: alien species * biomass * congeners
Kód oboru RIV: EF - Botanika

Performance of the Impatiens species (I. glandulifera, I. noli-tangere, I. parviflora) in the field sites dominated by the individual species was studied. Sites dominated by native I. noli-tangere and earlier invader I. parviflora were suitable for germination of all Impatiens species, while the I. parviflora sites were more suitable for further plant establishment. This result indicates that I. noli-tangere has been outcompeted from sites currently dominated by I. parviflora as well as a possible threat of further spreading of I. glandulifera into sites occupied now by other Impatiens species. Experimental plots in sites dominated by I. glandulifera were unsuitable even for growth of this species one year after its cut. This indicates facilitation by the I. glandulifera adults.

Byly studovány projevy druhů Impatiens (I. glandulifera, I. noli-tangere, I. parviflora) v terénu na místech, kde tyto jednotlivé druhy dominují. Místa, kde dominovala domácí I. noli-tangere a dřívější invazní I. parviflora, byla vhodná pro klíčení všech druhů, ale místa s dominací I. parviflora byla vhodnější pro další vývoj rostlin. Výsledky ukazují, že I. noli-tangere mohla být v minulosti z těchto míst konkurenčně vytlačena; je možná další expanze I. glandulifera. Místa s dominancí tohoto druhu byla nevhodná nejen pro růst otatních druhů Impatiens i samotné I. glandulifera rok po té, co byla I. glandulifera posečena.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0176621