Low population genetic structuring of two cryptic bat species suggests their migratory behaviour in continental Europe

0315396 - ÚBO 2009 RIV GB eng J - Článek v odborném periodiku
Bryja, Josef - Kaňuch, Peter - Fornůsková, Alena - Bartonička, T. - Řehák, Z.
Low population genetic structuring of two cryptic bat species suggests their migratory behaviour in continental Europe.
[Nízká populačně-genetická struktura dvou kryptických druhů netopýrů ve střední Evropě naznačuje jejich migrační chování.]
Biological Journal of the Linnean Society. Roč. 96, č. 1 (2009), s. 103-114. ISSN 0024-4066. E-ISSN 1095-8312
Grant CEP: GA ČR GA206/06/0954
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60930519
Klíčová slova: colony structure * dispersal * gene flow * microsatellites * relatedness
Kód oboru RIV: EB - Genetika a molekulární biologie
Impakt faktor: 2.040, rok: 2009
http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/121575281/PDFSTART

Although two cryptic pipistrelle bat species, Pipistrellus pipistrellus and P. pygmaeus, belong among the most common bat species in Europe, it is still unclear whether they can migrate over long distances between summer and winter roosts. Migratory species may be expected to show low levels of genetic structuring in large areas due to regular mixing of the gene pool by mating that occurs during migration and/or hibernation. By analysing diversity of variable microsatellites within and among summer colonies in central Europe we found that differentiation between populations is very weak. Both classical FST and Bayesian clustering approach failed to detect genetic structure among colonies and there was no significant isolation-by-distance pattern. The results were very similar for the two species. The high level of gene flow among central European populations even on large geographic distances is discussed in relation with migrations, dispersal and mating behaviour.

Ačkoliv patří dva kryptické druhy netopýrů, Pipistrellus pipistrellus a P. pygmaeus, mezi nejhojnější netopýry v Evropě, tak pořád není jasné, jestli mohou migrovat na dlouhé vzdálenosti mezi letními a zimními úkryty. U migrujících druhů se předpokládá nízká úroveň genetické strukturovanosti na velkých územích díky pravidelnému páření, které probíhá během migrací a/nebo hibernace. Analýzou diverzity mikrosatelitů mezi a uvnitř letních kolonií obou druhů ve střední Evropě jsme zjistili, že diferenciace mezi populacemi je velmi slabá. Jak klasický Fst přístup, tak bayesiánské shlukování nebyly schopny detekovat genetické rozdíly mezi koloniemi a na sledovaném území nebyla zaznamenána signifikantní izolace vzdáleností. Vysoká intenzita toku genů mezi populacemi ve střední Evropě i na velké geografické vzdálenosti je diskutována ve spojitosti s migracemi, disperzí a párovacím chováním.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0165607