Konstanty a proměnné české výchovné prózy a dramatu ze života dětí: K motivu cesty, outsidera a útočiště jako indikátorů pedagogických topoi druhé poloviny 19. století

0357404 - ÚČL 2012 RIV CZ cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Brožová, Věra
Konstanty a proměnné české výchovné prózy a dramatu ze života dětí: K motivu cesty, outsidera a útočiště jako indikátorů pedagogických topoi druhé poloviny 19. století.
[The invariable and variable factors in the nature of Czech educational prose and drama from children's life (pedagogical topoi of the journey, outsider and asylum).]
Česká literatura rozhraní a okraje : IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?). Praha: Ústav pro českou literaturu, 2010 - (Jungmannová, L.), s. 77-87. ISBN 978-80-85778-71-7.
[IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?). Praha (CZ), 28.06.2010-03.07.2010]
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z90560517
Klíčová slova: educational prose and drama * youth reading * teacher’s literary production * functions in the fairy-tale * instructional camping prose * Propp, Vladimir
Kód oboru RIV: AJ - Písemnictví, masmédia, audiovize

Příspěvek sleduje hlavní rysy české prózy ze života dětí, která byla téměř do konce 19. století vnímána především jako edukační pomůcka a zvláště od šedesátých let rezignovala na dobové estetické impulsy. Hojná učitelská produkce na tomto poli, vyvolaná mj. reformou učitelského vzdělávání, a zpřísněný dohled nad četbou mládeže (státem iniciovaná tzv. purifikace, tj. zpětná cenzura školních knihoven) ji konzerovala v jednoduchém modelu, který obvykle koresponduje se zúženým okruhem funkcí, jak ho u pohádky vymezil Vladimir Propp. Pozvolné proměny tradičních pedagogických topoi tento model pomohly překvapivě resuscitovat v žánru dosud oblíbené české návodné tábornické prózy a v obecných rysech rezonovat i v podstatně umělečtější tvorbě pro nedospělé.

This paper analyses the primary character of Czech prose from children's life, which until the end of the 19th century was conceived mostly as a educational tool and especially in the 1860s started to give way to the aesthetic impulses of the period. Abundant pedagogical output of this kind, which came into being, among other things, due to the reform of teachers' education and increasingly rigorous control of youth reading (so-called purification, initiated by the state, i.e. the retrogressive censorship of school libraries maintained literature on a simple model, which usually corresponds with a constricted number of functions, as defined in the fairytale genre by Vladimir Propp. The gradual transformations of traditional pedagogical topoi surprisingly helped to resuscitate this model in the genre of Czech instructional camping prose, which was still popular, and also helped this model and its general features to resonate in significantly more artistic prose for young adults.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0195689