How Do Place and Objects Combine? "What-Where" Memory for Human-Like Agents

0333310 - PSÚ 2010 RIV DE eng C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Brom, C. - Korenko, T. - Lukavský, Jiří
How Do Place and Objects Combine? "What-Where" Memory for Human-Like Agents.
[Jak spojit místa a objekty? Paměť na „co a kde“ pro virtuální agenty.]
Lecture Notes In Artificial Intelligence. Berlín: Springer, 2009, s. 42-48. Intelligent Virtual Agents, 5773. ISBN 978-3-642-04379-6.
[International Conference: Intelligent Virtual Agents 2009 /9./. Amsterodam (NL), 14.09.2009-16.09.2009]
Grant CEP: GA AV ČR 1ET100300517
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z70250504
Klíčová slova: episodic memory * intelligent virtual agents * memory model
Kód oboru RIV: AN - Psychologie

Believable spatial behaviour is important for intelligent virtual agents acting in human-like environments, such as buildings or cities. Existing models of spatial cognition and memory for these agents are predominantly aimed at issues of navigation and learning of topology of the environment. The issue of representing information about possible objects’ locations in a familiar environment, information that can evolve over long periods, has not been sufficiently studied. Here, we present a novel representation for “what-where” information: memory for locations of objects. We investigate how this representation is formed and how it evolves using a simplified model of a virtual character. The behaviour of the model is also compared with behaviour of real humans conducting an analogical task.

Uvěřitelné chování v prostoru je pro inteligentní virtuální agenty velmi důležité, zejména pro ty, kteří se pohybují v prostředích jako jsou budovy či města. Současné modely prostorové kognice a paměti se zaměřují na navigaci a učení se topologii prostředí. Schopnost zapamatovat si pozice předmětů ve známém prostředí, které sledujeme po dlouhou dobu a které se mění, nebyla dosud dostatečně zkoumána. V tomto příspěvku navrhujeme nový způsob reprezentace informací o poloze objektů. Zkoumali jsme, jak se reprezentace formuje a vyvíjí u jednoduchého virtuálního agenta. Chování modelu jsme srovnávali s chováním lidí v obdobné úloze.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0178330