Počet záznamů: 1  

Hranice jako sociální instituce a geografická kategorie v raně novověké imaginaci prostoru: k současnému výzkumu hranic v raném novověku

  1. 1.
    0489377 - FLU-F 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
    Řezníková, Lenka
    Hranice jako sociální instituce a geografická kategorie v raně novověké imaginaci prostoru: k současnému výzkumu hranic v raném novověku.
    [Borders as a Social Institution and Cartographic Category in the Early Modern Conception of Space: On the Contemporary Research of the Space and Border in the Early Modern Ages.]
    Studia Comeniana et historica. Roč. 47, 97/98 (2017), s. 115-131. ISSN 0323-2220
    Grant CEP: GA ČR GB14-37038G
    Institucionální podpora: RVO:67985955
    Klíčová slova: Borders * Cartography * Forensic Cartography * Early Modern Period
    Kód oboru RIV: AB - Dějiny
    Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

    Hranice a jejich přesné topografické vymezení nepatřily v raném novověku k prioritám kartografického zápisu a také topografické popisy zemí a dalších správních jednotek operovaly s pojmy, které sugerovaly spíše dosah než transgresi. Přesto je zřejmé, že význam hranice již v období raného novověku sílil, a to ve smyslu praktickém (1), symbolickém (2), i v kontextu raně novověké systematizace vědění (3). Jedním z faktorů, které instituci hranice kognitivně zvýznamňovaly, byla i dobová kartografie. Studie se pokouší ukázat, jak se signifikance hranice lišila v různých typech map, v závislosti na rámci, v němž vznikaly, a na funkcích, které měly: na mapách světa, kontinentů a zemí a v tzv. forenzní kartografii.

    Border and their exact topographical definition did not belong to the priorities of the Early Modern cartography and also the topographical descriptions of countries and their administrative units operated with notions that meant rather scope than transgress. Yet the importance of borders grew stronger, in terms of both practical (1) and symbolic (2) use, even in the context of Early Modern systematization of knowledge (3). Cartography was one of the factors that reinforced the cognitive significance of the border in the contemporary thought. The study seeks to show how the significance of the border differed in the various types of maps, depending on the various frameworks in which these maps were created, and on the various functions they had: in the maps of the world, continents or countries, or in the so-called forensic cartography.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0283803