Místo a úloha etiky v Masarykově systému věd

0546412 - FLÚ 2022 RIV SK cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Svoboda, Jan
Místo a úloha etiky v Masarykově systému věd.
[The position and role of ethics in Masaryk’s system of sciences.]
Etické myslenie minulosti a súčasnosti (ETPP 2021/23): etika v 19. a 20. storočí 2. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, 2021 - (Gluchman, V.), s. 22-45. Opera Philosophica, 37/2021. ISBN 978-80-555-2768-0.
[Etické myslenie minulosti a súčasnosti (ETTP 2021/23): etika v 19. a 20. storočí 2. Prešov (online) (SK), 27.05.2021-28.05.2021]
Grant ostatní: AV ČR(CZ) StrategieAV21/15
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Masaryk’s scientific concept of ethics * positivism of Auguste Comte * psychologism of J. St. Mill * scientific metaphysics * ethics as the heart of philosophy * rational teism * Franz Brentano
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Masarykův filosofický přístup ke skutečnosti lze obecně považovat za konzistentní. Vyznačuje se především příklonem ke Comtově pozitivismu, jehož fenomenalismus Masaryk originálním způsobem korigoval psychologismem J. St. Milla. Důsledná kombinace těchto pozitivistických přístupů se pak stává vlastním pozitivním východiskem Masarykovy etiky. Nikoli však jediným. Masarykův německý překlad Humova spisu nesoucí název Eine Untersuchung über die Prinzipien der Moral von David Hume (1883) prozrazuje, že podstatné podněty, které dotvářely jeho vlastní, empirií potvrzované úvahy o etice, čerpal od „otce pozitivismu“ Davida Huma. I když se exaktní vědecký postoj stal neodmyslitelným fundamentem Masarykova myšlení, právě potřeba objektivního ukotvení etiky v racionálním teismu nutně vykazuje odklon od pozitivistických pozic. Na tuto skutečnost signifikantně poukazují Masarykovy přednášky z praktické filosofie, které od školního roku 1884/1885 na pražské universitě pravidelně vedl. Ve svém nutném důsledku ale i významná Masarykova teze, o níž se na prahu prošlého století už nevratně opírá a kdy etiku prohlásil za kvintesenci filosofie. Na pozadí vhodně zvoleného kontextu těchto universitních přednášek, z něhož příspěvek povýtce vychází, se stává zřejmé, že ono záměrné odchýlení je dáno metafyzickou povahou Masarykova pojetí psychologie. Nelze však nevidět, že právě v pojetí psychologie – které má svou neodmyslitelnou metafyzickou dimenzi, do níž etika jako filosofická disciplína spadá – se Masaryk dobově inspiroval u svého vídeňského učitele a osobního přítele Franze Brentana.

Masaryk’s philosophical approach to reality can generally be considered as consistent. It is characterized mainly by the inclination towards positivism of Auguste Comte, whose phenomenalism Masaryk originally corrected by psychologism of J. St. Mill. The combination of these positivist approaches becomes then its own positive starting point for Masaryk’s ethics. But not just this one. The Masaryk’s German translation of the Hume’s book carrying the name Eine Untersuchung über die Prinzipien der Moral von David Hume (1883) reveals that essential stimuli, which shaped Masaryk’s own ideas about ethics, was drawn from David Hume, who was considered a „father of positivism“. Although the exact scientific attitude became an inherent fundament of Masaryk thinking, the need for objective anchoring of ethics in rational teism necessarily causes diversion from these positivistic positions. Masaryk’s lectures from practical philosophy, which he has regularly led from the school year 1884/1885, signifying this fact. But also in its necessary consequence, the major Masaryk thesis, which he is already irreversibly leaning on the threshold of the 20st century and when he declared ethics as the heart of philosophy. In the background of the suitably elected context of these university lectures, from which the contribution come out, it becomes clear that the deliberate deviation is due to the metaphysical nature of Masaryk’s concept of psychology. However, it should be noted that in the concept of psychology – which has an inherent metaphysical dimension in which ethics as a philosophical discipline is included – Masaryk was inspired at this time by his Viennese teacher and personal friend Franz Brentano.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0324944