Nová rada k starým sporům: báseň Smila Flašky v zajetí historie

0531385 - FLÚ 2022 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Šorm, Martin
Nová rada k starým sporům: báseň Smila Flašky v zajetí historie.
[New Council and the old disputes: Smil Flaška’s poem in the captivity of history.]
Česká literatura. Roč. 68, č. 3 (2020), s. 271-301. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA ČR(CZ) GX19-28415X
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Smil Flaška * New Council * medieval studies * medieval poetry * Old Czech poetry * manuscript context * history of interpretation * literary anthropology
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Open access
https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:f73bd36a-8236-4f2f-ac03-0c073bfc2ef4?article=uuid:642b028c-d19a-4353-a932-1eec0420382e

Báseň Nová rada Smila Flašky z 90. let 14. století má bohatou historii interpretací zejména díky tomu, že byla vždy přitažlivou nejen pro literární vědce, ale i pro historiky. V dosavadním bádání sloužila dominantně jako ilustrace politických dějin, méně již jako svědek pozdně středověké duchovní literární kultury a poetiky. Výzkum v básni hledal spíše důkazy o jejím spojení s dobou a vládou Václava IV. než smysl díla v kontextu jeho dochování, tedy v rukopisech z druhé poloviny 15. století. Studie nejprve představuje rukopisný kontext Nové rady. Následně rozebírá doklady o způsobech vnímání Nové rady v humanistické literatuře, přičemž polemizuje s dosavadními badatelskými interpretacemi intertextuálních vazeb mezi Novou radou a literárními díly 16. století. Představeny jsou zde také rozporuplné i inspirativní perspektivy výzkumů v 19. a 20. století. V nich jsou akcentovány interpretačně nosné linie, jež autor následně rozvádí: Výjimečné písařské rámování, díky němuž se opisy básně konsekventně hlásí k přesnému datu vzniku, uvádějí název skladby i jméno autora, je vnímáno v kontextu pozdně středověkých kulturních návratů do doby předhusitské. V době, kdy byla báseň prokazatelně opisována a čtena, fungovala zřejmě nikoli jako exkluzivní poučení vyšším vrstvám či jako kritika krále (rafinovaně skrytá v alegorii), nýbrž jako léty prověřený poučně zábavný text, otevřený recipientům z různých sociálních skupin. Zatímco přístup zaměřený na spojení básně s kritikou Václava IV. není plně prokazatelný a text nepřiměřeně interpretačně uzavírá, zájem o její smysl v době a materiálním kontextu dochování ji ukazuje jako součást obecněji přístupné duchovně vzdělávací a zábavné literatury. Tezí studie je vyložení Nové rady jako reprezentace polyfonního stvořeného světa. V něm zvířata nejsou člověku zdrojem ponaučení jen coby zástupné symboly, ale také sama o sobě. Tím nutí recipienta vkročit do meziprostoru mezi člověkem a zvířetem, opustit zavádějící kategorie alegorie, ironie, satiry či morálního naučení a poddat se aktuálním a subjektivním účinkům božího slova znějícího z nelidských úst. Zvířecí promluvy Nové rady mají těžiště v náboženském poučení a vedou k transformaci recipientova svědomí a vnímání.

The poem Nová rada (New Council) written by Smil Flaška in the 1390s has an extensive interpretative history, thanks in particular to the fact that it has always been found attractive not only by literary scholars but also historians. In previous research it has served primarily as an illustration of political history, and to a lesser extent as testimony to late medieval intellectual literary culture and poetics. Research into the poem has primarily sought proof of its link with the era and the reign of Václav IV rather than the meaning of the work within the preserved context, i.e. in manuscripts from the latter half of the 15th century. This study first presents the manuscript context of New Council. It then analyses evidence on the ways of perceiving New Council in humanist literature, while polemicizing against the previous research interpretations of the intertextual links between New Council and literary works of the 16th century. A presentation is also made here of the variously inspiring perspectives of research during the 19th and 20th centuries, with the emphasis upon the central interpretational approaches which the author subsequently expounds in detail. The extraordinary scribal framing, thanks to which transcriptions of the poem consistently record the precise date of origin, the title of the work and the name of the author, is perceived within the context of late medieval cultural revisits to pre-Hussite times. At the time the poem was demonstrably being transcribed and read, it clearly functioned not as an exclusive lesson for the upper classes or as criticism of the king (sophisticatedly hidden within an allegory), but as a long-tried-and-tested “edutaining” text that was accessible to recipients from various social groups. While an approach based on associating the poem with a critique of Václav IV is not entirely demonstrable and inappropriately closes the text off from interpretation, interest in its meaning at the time and the material context of its preservation shows it to be part of the more broadly available intellectually educational and entertaining literature. The main aim of this study is to present New Council as a representation of the polyphonic created world, wherein the animals are not merely a source of learning for man as representative symbols, but also in themselves, thus compelling the recipient to enter a space between man and animal, relinquish the misleading categories of allegory, irony, satire and moral teaching, and submit to the actual subjective effects of God’s word coming from non-human mouths. The animals’ utterances in New Council are based on religious teaching and lead to a transformation of the recipient’s conscience and perception.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0310243