0482550 - HÚ 2018 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Řepa, Milan
Zločiny a přečiny veřejného násilí před Krajským trestním soudem v Brně na počátku 20. století.
[Crimes and Public Violence Offences before the Regional Criminal Court in Brno at the Beginning of the 20th Century.]
Násilí: jiná moderna. Praha: Historický ústav, 2017 - (Loewenstein, B.; Hlavačka, M.; Šístek, F.), s. 175-184. Práce Historického ústavu AV ČR, A - Monographia, 79. ISBN 978-80-7286-306-8
Grant CEP: GA ČR GAP410/12/1934
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: public violence * regional criminal court in Brno * moravian society at the beginning of the 20th century
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Studie vychází z analýzy případů veřejného násilí projednávaných u Krajského trestního soudu v Brně v letech 1898¬–1918. Jednalo se zejména o pobuřování proti úřadům, zlehčování úředních nařízení, neuposlechnutí stráže, násilí na úředních osobách a podobné přečiny. Do takových konfliktů se zákonem se dostávali převážně mladší příslušníci nižších vrstev společnosti. Pachateli se stávali ti, kdo se ocitli nebo nacházeli v mezní sociální situaci – nekvalifikovaní dělníci, nádeníci, pomocníci. Nevěděli a v podstatě neměli ani jiné možnosti, jak vzdorovat exekutorovi nebo strážníkovi. Pokud se zrovna nejednalo o jedince s násilnickou povahou, byly jejich reakce spontánní, bez ohledu na možné důsledky. Poněkud jiné podněty vedly k veřejnému násilí v rámci masových, hromadných akcí, jako byly demonstrace nebo stávky, lidová shromáždění. Sociální profil pachatelů veřejného násilí se při nich neměnil, pohnutky, motivace však byly jiné. Společným jmenovatelem ovšem zůstávala různá míra sociální frustrace, jež se vybíjela v nacionální zášti, rasových předsudcích či jiných sociálních antipatiích.

This study is based on an analysis of cases of public violence heard before the Regional Criminal Court in Brno between 1898–1918. These mainly involved incitement against authorities, trivialising official regulations, disobeying the police, violence against officials and similar offences. It was mainly younger members of lower social classes which got into these kinds of conflicts. The offenders were those who found themselves socially marginalised. They were not aware of any other options for resisting bailiffs or police officers. Unless they involved individuals of violent character, their reactions were spontaneous and done without regard for possible consequences. Somewhat different triggers led to public violence at mass actions such as demonstrations and strikes, peoples’ assemblies. The social profile of public violence offender was not different, but their motives were different. Their common denominator was various levels of social frustration, which were vented in nationalist resentment, racial prejudices or other social antipathies.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0278008