Počet záznamů: 1  

Výslovnost maďarských jmen u českých mluvčích: korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti

  1. 1.
    0472145 - ÚJČ 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
    Jílková, Lucie
    Výslovnost maďarských jmen u českých mluvčích: korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti.
    [Pronuntiation of Hungarian names by Czech Speakers: Correspondence of Previous Knowledge and Implemented Pronuntiation.]
    Acta onomastica. Roč. 55, č. 1 (2016), s. 121-132. ISSN 1211-4413
    Grant CEP: GA ČR(CZ) GA13-00372S
    Institucionální podpora: RVO:68378092
    Klíčová slova: pronunciation * Hungarian names * implemented pronunciation
    Kód oboru RIV: AI - Jazykověda

    Článek představuje výsledky výzkumu výslovnosti vybraných maďarských jmen českými mluvčími. Jména byla vybrána tak, aby byla českým mluvčím pokud možno známa a zároveň obsahovala některou výslovnostně problematickou hlásku. Jména byla začleněna do testovacích vět, které byly nahrávány na diktafon. Celkový počet respondentů činil 65. Po nahrávání respondenti označili jména, která znali z dřívějška. Analýza se soustřeďuje na to, do jaké míry ovlivnila předchozí znalost výslednou výslovnost. Ve většině případů dosahovali respondenti s předchozí znalostí častěji náležité výslovnosti, tedy výslovnosti založené na principu fonologické aproximace, např. Sándor Petőfi [šándor petéfi], někdy i výslovnosti původní, např. [šándor petőfi], než respondenti, kteří tato jména neznali. V případě toponyma Harkány, příjmení Rákóczi a křestního jména Lajos se však předchozí znalost respondentů ve výslovnosti neprojevila, obě skupiny tato jména vyslovovali zhruba stejně, a to nejčastěji [harkáni], [rákoči], [lájoš]. Obecně nejčastějším výslovnostním principem, který respondenti uplatňovali, byla výslovnost pravopisná, grafická, např. Frigyes [frigijes], Sólyom [sólijom], Arany [arani], Harkány [harkáni], a různé její modifikace projevující se nejčastěji úpravami samohláskové délky, např. Sándor [sándór]. Respondenti, kteří testovaná jména z dřívějška neznali, uváděli často velké množství (někdy i desítky) variant výslovnosti.

    This article illustrates the tendencies in pronouncing selected Hungarian names by Czech speakers. When choosing the names, two main criteria were considered: 1) that the names were likely to be familiar to Czech speakers and simultaneously 2) that they contained a sound with problematic pronunciation. The selected names were incorporated in test sentences, which the respondents recorded on a voice recorder. The number of respondents was 65. After the recording, the respondents marked the names they had already known. The aim of my analysis was to find the extent to which previous knowledge influences pronunciation. In most cases, respondents with previous knowledge were more successful compared to those without any knowledge and achieved the appropriate pronunciation more frequently when employing the principle of phonological approximation, e.g. Sándor Petőfi [ʃaːndor pɛtɛːfɪ] and sometimes when employing the original pronunciation, e.g. [ʃaːndor pɛtœːfɪ]. However, in the case of the toponym Harkány, surname Rákóczi and first name Lajos, the previous knowledge did not play any role, and both groups of respondents pronounced these names almost equally, most frequently [harkaːnɪ], [raːkoʧɪ], [laːjoʃ]. The most frequent principle employed was the spelling (graphic) pronunciation, e.g. Frigyes [frɪgɪjes], Sólyom [soːlɪjom], Arany [aranɪ], Harkány [harkaːnɪ], including a variety of modifications such as frequent changes in the vowel length, e.g. Sándor [saːndoːr]. Respondents without any previous knowledge of the names often showed a wide range of pronunciation varieties.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0269593

     
     
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.