0468815 - EÚ 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Kordík, Pavel
"Nerozlišuji v tvorbě věci drobné a velké".
["I do not distinguish between major and minor pieces in art".]
Slovo a smysl. Roč. 13, č. 26 (2016), s. 26-53. ISSN 1214-7915. E-ISSN 2336-6680
Institucionální podpora: RVO:68378076
Klíčová slova: Blue Sky * František Hrubín * play * vocal sound * musical morphology * song
Kód oboru RIV: AL - Umění, architektura, kulturní dědictví

Studie přináší analýzu kompozic Modré nebe (1950) pro dětský sbor a klavír skladatele Miloslava Kabeláče.
Pozornost upíná především na vokální hlas, na elementární hudební tvarosloví a jeho impulzy, o něž se na jedné straně opírá nosná konstrukce Kabeláčovy kompozice, vyrůstá na nich stavba souvislých ploch a písňových celků, a na straně druhé každou jednotlivou píseň profilují a ozvláštňují.
Kabeláč konturuje Hrubínův verš (sbírka Modré nebe, 1948) elementaritou monorytmických struktur a ve víceméně neměnném vokálním prostoru. Přesto má každá píseň svůj specifický ráz a vyhraněný charakter. Elementem hry, jenž se tato analýza snaží postihnout a jenž zde zakládá vlastní hloubkovou dimenzi Kabeláčova pojetí celku, jsou zde vzájemně provázány útvary od žertovných, hravých hříček přes lyrické či naopak dramatičtější polohy až po polohy vysloveně kontemplativní, výraz bezprostřednosti dětského světa překračující, obracející se ke světu dospělých.

This study yields an analysis of composition Blue Sky (1950) for children’s choir and piano from the composer Miloslav Kabeláč. One’s attention focuses above all on the vocal sound, on the elemental musical morphology and its impulses, which on the one hand stands the load-bearing constructions of Kabeláč’s compositions (which are built upon continuous planes and musical units), and on the other hand, these elements shape and define each individual song. Kabeláč outlines Hrubín’s verse (from the collection Blue Sky, 1948, which uses pictures from Josef Čapek) through the elemental nature of monorhythmic structures and in a more or less unvarying vocal space. Despite this, however, each song has its own specific traits and pronounced character. The elements of play, which this analysis will attempt to express and within which are found various deep dimensions of Kabeláč’s conception of the work as a whole, are mutually related structures of joking, playful puns through lyrics or vice versa through more dramatic position to a decidedly contemplative position, an expression of the naturalness of the world of children followed by a return to the world of adults.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0266645