Počet záznamů: 1  

Beneficium et feudum. Podoba a proměny lenního institutu

  1. 1.
    0468704 - HÚ 2017 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
    Zelenka, Jan
    Beneficium et feudum. Podoba a proměny lenního institutu.
    [Beneficium et feudum. The Form and Transformations of the feudal Institute.]
    Praha: Historický ústav, 2016. 227 s. Práce Historického ústavu AV ČR, v. v. i. = Opera Instituti Historici Pragae, 66. ISBN 978-80-7286-264-1
    Institucionální podpora: RVO:67985963
    Klíčová slova: Middle Ages * Fief * feudal System * Saxony * Bohemia * „Lehnswesen“
    Kód oboru RIV: AB - Dějiny

    Kniha se v první části věnuje rozboru latinské terminologie spjaté s lenním institutem, jež je dochována v listinném materiálu i narativních pramenech saské provenience z období cca 10–14. století. Rekonstrukce významového pole slouží k postižení jevů, jež současníci s daným pojmoslovím, a potažmo tedy s lenním institutem spojovali. Analýza vychází primárně z pramenů širšího regionu, který vymezuje pětice biskupství – Míšeň, Naumburg, Hildesheim, Halberstadt a Merseburg. V této oblasti došlo k sepsání právního zrcadla, jež výrazným způsobem ovlivňuje vnímání lenního institutu odbornou literaturou – tzv. Saského zrcadla (Sachsenspiegel). Rozbor především diplomatických pramenů by měl poskytnout vhodný korektiv k „teoretizujícímu“ textu zrcadla i pohled na praktickou podobu lenního institutu a jeho případný vývoj. Míra reflexe Sachsenspiegelu v listinném materiálu z teritoria, kde autor zrcadla (Eike von Repgow) působil, může navíc naznačit, nakolik je vlastně zrcadlo vhodným nástrojem k interpretaci dalších pramenů. Druhá část knihy se věnuje českému prostředí. Shrnuje diskusi k problematice beneficiárního (lenního) zřízení, přináší rozbor latinské terminologie a výsledky dosažené v předchozí části práce zasazuje do kontextu s výpovědí domácích pramenů.

    The book submitted is focused on the issue of the feudal institute. Based on an analysis of the Latin terminology, the metamorphoses of the terminology and its context, it attempts to capture the form and importance of this phenomenon in “everyday practice”, as it is portrayed particularly by the diplomatic sources. The text is comprised of two basic parts. The first section deals with the composition of the image of the feudal institution on the background information of the sources of imperial provenience. It is not possible to treat the imperial sources as whole within this work and so attention is focused on the wider region spread in the area of Harz, which is delimited by five bishoprics – Miessen, Naumburg, Hildesheim, Halberstadt and Merseburg. The basic sources are the diplomatic materials of the mentioned dioceses, which complement the collection of documents of the two most powerful secular ducal families asserting influence in this area in the long term – the Houses of Welph and Ascania. The subject of the analysis is first of all the Latin, or German, terminology and its importance in the range from ca the 10th to the beginning of the 14th centuries. Considering the state of the preserved document production, however, the main attention focuses on the last two centuries of the period mentioned. The analysis concentrates on the terms beneficium and feudum (ius beneficiale/feudale), on the appearance of the terms in the documentary materials, on the composition of the estates, which were labelled in this way, on their owners as well as on the rights and obligations which arose from their bestowal. An analysis of the diplomatic codices complements the identically conceived analysis of the most important narrative sources of Saxon provenience. The second part of the work builds on the recent discussion on the character of the Přemyslid medieval “state”.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0266539

     
     
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.