Počet záznamů: 1  

Biosphere reserves – learning sites of sustainable development?

  1. 1. 0316092 - UEK-B 2009 RIV CZ eng J - Článek v odborném periodiku
    Kušová, Drahomíra - Těšitel, Jan - Bartoš, Michael
    Biosphere reserves – learning sites of sustainable development?
    [Biosférické rezervace – území vhodná pro učení se udržitelnému rozvoji?]
    Silva Gabreta. Roč. 14, č. 3 (2008), s. 221-234. ISSN 1211-7420
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60870520
    Klíčová slova: nature protection * learning sites * biosphere reserves * sustainable development
    Kód oboru RIV: DO - Ochrana krajinných území

    The concept of biosphere reserve articulated at the UNESCO’s Man and Biosphere Conference in Sevilla 1995 and Madrid 2008 is suggested as an efficient tool to achieve the consensus among individual stakeholders. The biosphere reserve is as a rule institutionally associated with the administration of a particular area protected according to the Czech legislation. In order to discuss the chance to be practically implemented, three Czech biosphere reserves were analysed in a view of four missions are expected to fulfill. Results suggest that the present day institutional setting enables three of the missions, protection of biodiversity, research and education, to be achieved, whereas the fourth - promotion of sustainable development - is more or less hindered. Successful implementation of the project Sound Tourism – A Chance for the Šumava Biosphere Reserve indicated a way to overcome current institutional limits and make the biosphere reserve a learning site of sustainable development.

    Biosférické rezervace jsou modelovými územími pro testování aplikovatelnosti zásad udržitelného rozvoje. Podle Sevillské strategie a Madridské deklarace plní čtyři základní funkce: ochranu biologické diverzity, zabezpečení vědeckého a odborného výzkumu, podporu vzdělávání a osvěty, podporu udržitelného rozvoje. V českých podmínkách jsou biosférické rezervace institucionálně spojeny se správami velkoplošných chráněných území. Empirická analýza z modelových území Třeboňska, Křivoklátska a Šumavy ukázala, že toto institucionální uspořádání umožňuje plnění prvních tří výše zmíněných funkcí, zatímco podpora udržitelného rozvoje se jeví jako problematická a to díky určitému legislativnímu vakuu a potenciálnímu nebezpečí konfliktu zájmů vyplývajícímu z výkonu státní správy v oblasti ochrany přírody. Úspěšná realizace projektu „Šetrný turismus – šance pro Biosférickou rezervaci Šumava“ nicméně naznačuje cestu, jak se biosférické rezervace mohou stát učícími se územími pro udržitelný rozvoj.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0166117