Počet záznamů: 1  

Plasma sprayed TiO2 coatings – structure, microhardness and friction of various states of titania with oxygen-deficient stoichiometry

  1. 1.
    0310205 - ÚFP 2009 RIV IT eng C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
    Ctibor, Pavel - Savková, J. - Bláhová, O.
    Plasma sprayed TiO2 coatings – structure, microhardness and friction of various states of titania with oxygen-deficient stoichiometry.
    [Plazmové nástřiky TiO2 – struktura, mikrotvrdost a tření různých stavů oxidu titaničitého s porušenou kyslíkovou stechiometrií.]
    Global roadmap for ceramics and ICC2 - Proceedings. Verona: Italian Ceramic Federation, 2008 - (Bellosi, A.; Babini, G.), 4-P09-ID123. ISBN 978-88-8080-084-2.
    [International congress on Ceramics/2nd./. Verona (IT), 29.06.2008-04.07.2008]
    Grant CEP: GA AV ČR 1QS200430560
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z20430508
    Klíčová slova: Plasma spraying * oxygen deficit * titania * mechanical testing * friction
    Kód oboru RIV: JH - Keramika, žáruvzdorné materiály a skla

    Titanium dioxide was plasma sprayed by water stabilized spray system (WSP) enabling large quantity of powder material processed per time unit. Resulting coatings and free-standing bodies were investigated in as-sprayed state by various techniques. Starting powders were conventionally fused and crushed as well as based on agglomerated nanoparticles. The coatings were thermally post-treated in a furnace and the products of post-treatment were studied too. Microstucture was studied by light microscopy, laser confocal microscopy and atomic force microscopy. Mechanical properties as microhardness, friction coefficient, wear resistance and surface roughness were evaluated. Microhardness of various states of titania was shown to be strongly dependant on the used load. Special attention is paid to the topic of nonstoichiometry of as-sprayed titania.

    Oxid titaničitý byl plazmově nanesen pomocí plazmatronu s vodní stabilizací, jenž umožňuje zpracovat velké množství práškového materiálu za časovou jednotku. Vzniklé povlaky a samonosné skořepiny byly sledovány různými technikami a to jak ve stavu nástřiku tak to následném tepelném zpracování. Výchozí prášek byl jak tavený a drcený tak aglomerovaný z nanometrických částic. Mikrostruktura byla sledována pomocí mikroskopie světelné, m. laserové konfokální a m. atomárních sil. Rovněž byly studovány mechanické vlastnosti jako mikrotvrdost, součinitel tření, otěruvzdornost a drsnost povrchu. Bylo ukázáno, že mikrotvrdost vzorků silně závisí na použitém zatížení. Zvláštní pozornost byla přitom věnována stavům s porušenou kyslíkovou stechiometrií.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0162142

     
     
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.