0105448 - UPB-H 20043053 RIV NL eng J - Článek v odborném periodiku
Háněl, Ladislav
Response of soil nematodes inhabiting spruce forests in the Šumava Mountains to disturbance by bark beetles and clear-cutting.
[Odezva půdních hlístic žijících ve smrkových lesích Šumavy na narušení těchto lesů kůrovcem a na plošnou těžbu.]
Forest Ecology and Management. Roč. 202, - (2004), s. 209-225. ISSN 0378-1127. E-ISSN 1872-7042
Grant CEP: GA ČR GA206/99/1416
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z6066911
Klíčová slova: nematoda * Picea abies * Ips typographus
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva
Impakt faktor: 1.522, rok: 2004

Populations of soil nematodes were studied in vital Norway spruce forests, standing dead spruce forests destroyed by bark beetles, and in clearings left after logging dead trees. Investigations were carried out in the Šumava Mountains (Bohemian Forest; Czech Republic) in localities over 1000 m a s.l. The total mean abundance of nematodes in vital spruce forests was 1817 000-4877 000 individuals/m2, in dead forests 1536 000-2339 000 individuals/m2, and in clearings 1342 000-3864 000 individuals/m2. The total mean biomass was 442-777, 493-730, and 382-582 mg.m-2, respectively. Vital spruce forests were characterized by a predominance of Filenchus, the abundance of which was lower in dead spruce forests and after tree logging. Clearings were characterized by a predominance of Aglenchus, the abundance of which increased with the age of clearing and increased proportion of grass in understorey plant cover. The structure of nematode communities changed in a gradient from vital forests through dead forests to clearings. Maturity indices did not differ among diverse stands. The Matrix classification of nematode functional guilds suggested that the soil environment in most localities studied had a stressed and degraded food web, depleted with a high C:N ratio, and fungal decomposition channels.

Populace půdních hlístic byly studovány v živých smrkových lesích, mrtvých nekácených smrkových lesích, které byly zničeny kůrovci, a na pasekách vzniklých po vykácení mrtvých stromů. Výzkum byl prováděn na Šumavě na stanovištích s nadmořskou výškou nad 1 000 m. Celková průměrná abundance hlístic v živých smrkových lesích byla 1817 x 103 – 4877 x 103 jedinců na m2, v mrtvých smrkových lesích 1536 x 103 – 2339 x 103 jedinců na m2 a na pasekách 1342 x 103 – 3864 x 103 jedinců na m2. Celková průměrná biomasa hlístic na těchto skupinách stanovišť byla 442 – 777, 493 – 730 a 382 – 582 mg na m2. Živé smrkové lesy se vyznačovaly převahou hlístic rodu Filenchus, jejichž abundance byla nižší v mrtvých smrkových lesích a po vykácení stromů. Paseky se vyznačovaly převahou hlístic rodu Aglenchus, jejichž abundance vzrůstala se stářím paseky a se vzrůstajícím podílem trav v rostlinném krytu. Složení společenstev půdních hlístic se postupně měnilo v gradientu od živých smrkových lesů přes mrtvé smrkové lesy k pasekám. Indexy zralosti společenstva hlístic se mezi různými studovanými stanovišti nelišily. Maticové třídění funkčních skupin hlístic naznačilo, že půdní prostředí větší části studovaných stanovišť mělo vytíženou a ochuzenou potravní síť, ztenčené zásoby některých živin s vysokým C : N poměrem a hlavně houbami vedený rozklad mrtvé organické hmoty.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0012691