0102696 - PSU-E 20043005 RIV CZ eng J - Článek v odborném periodiku
Feierabend, I. K. - Klicperová-Baker, Martina
Macropsychology of Violence and the Modern World.
[Makropsychologie násilí a moderní svět.]
Bulletin PsÚ. Roč. 10, č. 1 (2004), s. 36-60. ISSN 1211-216X
Grant CEP: GA AV ČR IAA7025303
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z7025918
Klíčová slova: violence * aggression psychology * political science
Kód oboru RIV: AN - Psychologie

Most cases of violence in the modern world can be explained by theories provided by psychology and political science. Frustration-aggression hypothesis, cultural transition from traditional society to modernity and Pax democratica are particularly significant. Twelve models of systemic frustration which instigates violence are presented: Violence is most often a result of 1) absolute deprivation, 2) another violence, 3) unrealistic expectations, 4) rank disequilibrium of status, 5) a systemic conflict during transition to a modern society, 6) totalitarin conditions, 7) a rapid economic decline, 8) rapid social improvement, 9) social progress followed by deterioration, 10) a period of stagnation followed by rapid improvement, 11) conditions of uncertainty, or 12) intense relative deprivation in some parts of society. Described theories of systemic frustration should be taken into account besides general or middle range theories of violence.

Většinu případů násilí v moderním světě lze vysvětlit psychologickými a politologickými teoriemi. K nejvýznamnějším patří hypotéza frustrace-agrese, teorie kulturního přechodu od tradicionalismu k modernismu a Pax democratica. Studie předkládá 12 modelů systemické frustrace, která provokuje násilí: násilné projevy vznikají nejčastěji v důsledku 1) absolutní deprivace, 2) jiného násilí, 3) nerealistických očekávání, 4) nerovnováhy statusu, 5) systemického konfliktu při přechodu od tradiční k moderní společnosti, 6) totalitních podmínek, 7) rychlého hospodářského propadu, 8) rychlého společenského pokroku, 9) společenského pokroku následovanéhon úpadkem, 10) rychlého zlepšení po dlouhé stagnaci, 11) nejistoty, 12) relativní deprivace zažívané významnou částí společnosti. Popsané teorie by měly být brány v úvahu vedle obecných teorií násilí a teorií středního dosahu.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0010039