0027744 - ÚŽFG 2006 RIV CZ eng J - Článek v odborném periodiku
Šlechtová, Věra - Lusková, Věra - Šlechta, Vlastimil - Halačka, Karel - Lusk, Stanislav - Koščo, J.
Intraspecific allozyme diversity of Gobio gobio in Czech and Slovak rivers.
[Vnitroduhová variabilita isoenzymů hrouzka obecného Gobio gobio v řekách České a Slovenské republiky.]
Folia zoologica. Roč. 54, Suppl. 1 (2005), s. 25-32. ISSN 0139-7893. E-ISSN 1573-1189.
[Distribution, taxonomy and genetic status of the European species of the genus Gobio. Brno, 09.09.2003-11.09.2003]
Grant CEP: GA AV ČR(CZ) IAA6045005
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z50450515; CEZ:AV0Z60930519; CEZ:AV0Z6093917
Klíčová slova: common gudgeon * genetic variability * population differences
Kód oboru RIV: EB - Genetika a molekulární biologie
Impakt faktor: 0.585, rok: 2005

Samples of Gobio gobio from 30 localities in the Czech republic and Slovak republic were studied. Starch gel electrophoresis was used for evaluation of variability of allozyme patterns in 16 active protein systems comprising 26 loci. Products of 17 loci were considered to study the genetic structure of its populations. From this, genetic variability was found in ten loci, occurence of rare alleles was detected in next four loci.Differences in occurence and frequencies of alleles in some loci among the sea basins were evident. Higher genetic variability identified in populations from the Danube river system (Black Sea basin) is probably connected with the fact that this basin served as a refuge for ichthyofauna during glaciations.

Studie analyzuje variabilitu isoenzymů hrouzka obecného ze 30 lokalit České a Slovenské republiky. Elektroforetickou analýzou produktů 26 lokusů byl zjištěn polymorfismus v 17 z nich. Procento polymorfních lokusů bylo podle lokality mezi 6 a 41%; průměrný počet alel na lokus 1,1 - 2,0; průměrná heterozygotnost od 0,013 do 0,248. Genetické vzdálenosti mezi populacemi byly 0,002 - 0,175 (Nei 1972) a 0,063 - 0,385 (Cavalli-Sforza & Edwards 1967). Mezi jednotlivými úmořími byly zjištěny prokazatelné rozdíly ve výskytu jednotlivých alel, případně jejich frekvencí v některých lokusech. Vyšší hodnoty genetické variability zjštěné u populací dunajského říčního systému ) Černé moře) pravděpodobně souvisejí s tím, že tato oblast sloužila během zalednění v Evropě pro ichtyofaunu jako refugium.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0117799