| SYSNO ASEP | 0518584
|
|---|
| Druh ASEP | B - Monografie
|
|---|
| Zařazení RIV | B - Odborná monografie, kniha
|
|---|
| Název | Idea strukturální demokracie: politická filosofie na principu respektu k řádu skutečnosti
|
|---|
| Překlad názvu | An Idea of Structural Democracy: Political Philosophy Based on a Principle of Respect for the Order of Reality
|
|---|
| Tvůrce(i) | Pauza, Miroslav (FLU-F)
|
|---|
| Vyd. údaje | Praha: Filosofia, 2019
|
|---|
| ISBN | 978-80-7007-594-4
|
|---|
| Edice | Filosofia a sociální vědy
|
|---|
| Č. sv. edice | 64
|
|---|
| Poč.str. | 847 s.
|
|---|
| Forma vydání | Tištěná - P
|
|---|
| Jazyk dok. | cze - čeština
|
|---|
| Země vyd. | CZ - Česká republika
|
|---|
| Klíč. slova | nation ; state ; democracy ; legitimacy ; structure ; crisis ; T.G. Masaryk ; J.L.Fischer
|
|---|
| Vědní obor RIV | AA - Filosofie a náboženství
|
|---|
| Obor OECD | Philosophy, History and Philosophy of science and technology
|
|---|
| Institucionální podpora | FLU-F - RVO:67985955
|
|---|
| Anotace | Monografie, která je zásadní prací autora, se zabývá stěžejními otázkami české politické filosofie v globálním kontextu ve 20. století. Centrálním tématem je fenomén demokracie a otázky, které jsou s ním spojeny. Těžištěm pojednání je analýza specifických originálních konceptů demokracie T. G. Masaryka a českého strukturalistického filosofa, sociologa a politologa J. L. Fischerem (1894 – 1973). Fischerova teorie “skladebné”, strukturální demokracie má svůj základ v ideji respektu k řádu skutečnosti a cílí na vznik budoucí “integrální” společnosti. Tato koncepce je nejen teoreticky (filosoficky) a prakticky (politicky) stále inspirativní, ale představuje podklad pro analýzy obecného i regionálního druhu. Monografie má čtyři kapitoly. První z nich analyzuje strukturalistickou ontologii a noetiku jako základ politiky. Druhá se zabývá filosofií dějin počínaje renesancí a konče současností. Třetí je věnována úkolům a možnostem vědy v daných teoretických a praktických souvislostech. Čtvrtá nastiňuje principy vlastní ideje strukturální demokracie až k nejkonkrétnějším opatřením na politickém a sociálním poli. Zatímco Masarykovi je v odborné literatuře věnována značná pozornost, J. L. Fischer prozatím zůstával mimo meritorní zájem analytiků. Přitom se jedná o teoretika, který jako jeden z mála českých myslitelů staví demokracii a politiku vůbec na pevný filosofický základ, konrétně strukturalisticko-integrální. Tím se zároveň liší např. od dalších významných autorů, jakými byli Peroutka, Čapek, Šalda, Krejčí a další, kteří pojímají demokracii jako obecné společenské a kulturní niveau. Ostatně uvedeným autorům věnuje monografie kritickou pozornost. Je to Masaryk, kterému se fakticky podařilo proměnit filosofickou koncepci do podoby reálné existence samostatného státu. Monografie stojí principielně na Masarykově straně, nicméně nabízí rovněž kritickou distanci k jeho závěrům z pozic již nikoli “filosofické teologie”, nýbrž strukturálního funkcionalismu, jehož reprezentantem je právě Fischer.
Monografii “Idea strukturální demokracie” je fakticky první prací, věnující se obšírněji Fischerovi. Pokouší analyzovat tohoto neprávem opomíjeného politického myslitele a identifikovat a (re)artikulovat jeho aktuální ideje. Kniha je psána s nadějí, že přispěje ke kultivaci teoretického i praktického diskurzu v době, kdy otázky demokracie jsou více, než jen otevřeny a kdy stále hrozí krize této formy správy státu. Masaryk i Fischer jako myslitelé krize a jejího překonávání k tomu poskytují mnoho námětů pro český i globální kontext.
|
|---|
| Překlad anotace | The book, which is an important author’s book, deals with the main issues of the Czech political philosophy in the global context in the 20th century. The central topic is the phenomenon of democracy and the issues related to it. The analyses concentrate on the specific original concepts of democracy, which were elaborated by philosopher, sociologist, and the founder of Czechoslovakia T. G. Masaryk (1850 – 1937) and by his opponent, a Czech structuralist philosopher, sociologist and political scientist J. L. Fischer (1894 – 1973). Fischer’s theory of „compositional” democracy is based on the idea of respect for the order of reality, and focused on a new future „integral” society. This concept is not only theoretically (philosophically) and practically (politically) still inspiring, but it is also the basis for analyzes of general and regional species.
The monograph has four chapters. The first analyzes structuralist ontology and noetics as the basis of politics. The second one deals with the philosophy of history from the Renaissance to the modern age. The third part is devoted to tasks and possibilities of science in given theoretical and practical context. The fourth chapter outlines the principles of structural democracy’s own idea to the most concrete measures in the political and social field. While Masaryk has received considerable attention in the literature, J. L. Fischer has so far remained outside the analysts’ merits. It is a theorist who, as one of the few Czech thinkers, places democracy and politics on a firm philosophical basis, specifically structuralist-integral. At the same time, it differs from other important authors such as Peroutka, Čapek, Šalda, Krejčí and others who view democracy as a general social and cultural niveau. The monography pays critical attention to these authors. It is Masaryk who has succeeded in transforming a philosophical conception into a real existence of an independent state. The monography is principally on the Masaryk side, but it also offers a critical distance to its conclusions from the positions of no longer “philosophical theology”, but structural functionalism, whose representative is Fischer. The monography “The Idea of Structural Democracy” is in fact the first larger work devoted to J. Fischer. It attempts to analyze this unjustly neglected political thinker and identify and (re) articulate his current ideas. It will contribute to the cultivation of theoretical and practical discourse at a time when issues of democracy are more than just open and the crisis of this form of government is still in danger. Ontology and noetics as the basis of politics, the second deals with the philosophy of history from the Renaissance to the present, the third is devoted to the tasks and possibilities of science in given theoretical and practical contexts, the fourth outlines the principles of structural democracy and social field.
|
|---|
| Pracoviště | Filosofický ústav
|
|---|
| Kontakt | Chlumská Simona, chlumska@flu.cas.cz ; Tichá Zuzana, asep@flu.cas.cz Tel: 221 183 360
|
|---|
| Rok sběru | 2020
|
|---|
