Biblické a patristické zdroje Husova Kázání o pokoji a Komenského irénismu

0465688 - FLÚ 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Beneš, Jiří
Biblické a patristické zdroje Husova Kázání o pokoji a Komenského irénismu.
[Biblical and Patristic Sources of Hus' Sermo de pace and of the Comenian Irenism.]
Studia Comeniana et historica. Roč. 45, 93/94 (2015), s. 33-45. ISSN 0323-2220
Grant CEP: GA ČR(CZ) GBP401/12/G168
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Jan Hus * J. A. Comenius * Bohemian reformation * thinking of peace * patristic tradition
Kód oboru RIV: AA - Filosofie a náboženství

Autor si klade na otázku, jak rozuměli pojmu míru dva protagonisté české reformace – Jan Hus coby její duchovní předchůdce a J. A. Komenský jako její vrcholný představitel. Přestože každý z nich patří do jiné doby, lze v jejich stěžejních dílech vztahujících se k problematice míru (Husovo Kázání o pokoji, Komenského Cesta pokoje a zejména Panorthosia) odkrýt patristické inspirační zdroje. Jan Hus jako středověký vzdělanec je na nich pochopitelně více závislý nežli Komenský, který, byť vychází především z Aurelia Augustina, neváhá patristickou tradici přehodnotit a dále rozvíjet. Zatímco Hus důsledně rozlišuje mezi mírem Božím a světským, Komenský tuto distinkci ruší a klade důraz na lidské jednání. Mírová tématika se stává organickou součástí jeho pansofické koncepce, a je tedy promyšleně zabudována do všech tří úrovní vztahování se člověka – k věcem, k lidem, k Bohu. Dějiny světa jsou v jeho pojetí součástí dějin spásy, proto není propast mezi mírem světa a mírem Božím nepřekročitelná.

The author deals with the question, what was the understanding of peace in the mind of two prominent figures of the Bohemian Reformation – Jan Hus as its spiritual forerunner and J. A. Comenius as its significant representative. Although each of them belongs to a different epoch, one may detect patristic inspiration in their treatises related to the topics of peace (Hus' Sermo de pace , Comenius' Way of Peace and especially Panorthosia). Of course, Jan Hus, a typical mediaeval scholar, proves to be more dependent on the patristic tradition, Comenius, even though issuing from Aurelius Augustin, does not hesitate to revise it in order to develop it further. While Hus holds a consequent distinction between the Peace of God and Peace of the world, Comenius dissolves it by assigning a decisive role to the human acts. The topics of peace is so becoming an organic part of his pansophic conception and thus deliberately fixed in all three levels of the human intercourse – with the created nature, with neighbours, and with God. In his view, the secular history makes part of the history of salvation, so that there is no fatal gap between the Peace of God and Peace of the world.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0264576